MMO Standardy FCI

Malý münsterlandský ohař

(Kleiner Münsterländer Vorstehhund)

      

Uveřejněný text je doslovný překlad z německého originálu v zoologickém názvosloví

Standard FCI č. 102/17.03.2005/ F

Překlad do francouzštiny: Monique Pras a R. Triquet

Překlad z francouzštiny: Helena Dvořáková

Původ: Německo

Datum zveřejnění platného standardu: 09.11.2004

Použití: všestranný lovecký pes

Klasifikace F.C.I.:                    Skupina 7         stavěcí psi (ohaři)

Sekce 1.2         stavěcí psi kontinentální dlouhosrstí

S pracovní zkouškou;

Krátký výtah z historie

Okolo roku 1870 existoval v oblasti Münsteru typ ptačího psa s dlouhou srstí, který uměl dobře vystavovat, měl dobrý nos při veškeré práci a také uměl přinášet.

V roce 1906 pěvec z Land, básník Hermann Löns za pomoci svých bratrů začal vyhledávat poslední jedince plemene, které se nazývalo „Heidebracke“. Překřtil je na „Heidewachtel“ -„Dlouhosrstý z Land“. Ve stejném období baron von Bevervörde-Lohburg a ředitel školy Reimann z Burgsteinfurtu se dopracovali prvních výsledků díky liniové plemenitbě. V následujícím období se objevila ve Vestfálsku varieta, nazývaná „z Dorsteru“. Následovalo založení „Asociace malého münsterského ohaře“ 17. března 1912. To znamenalo stanovení jasného cíle, kterým byl čistokrevný chov a selekce malého dlouhosrstého stavěče, který se choval v okolí Münsteru již po desetiletí. Poněvadž však nebyl definován jasný standard a charakteristika plemene, chov ani činnost asociace nepřinesly potřebné výsledky. Až v roce 1921 se začalo chovat podle standardu, který publikoval Dr. Friedrich Jungklaus.

Celkový vzhled: středně velký pes harmonicky stavěný, silný, vznešený a elegantní, vyvážených proporcí. Ušlechtilá hlava. V postoji jsou jeho linie plynulé a ocas je nesen vodorovně. Na předních nohou tvoří srst praporce, na stehnech kalhoty a na ocase dlouhou vlajku. Lesklá srst musí být rovná nebo mírně zvlněná, přiléhající a nepříliš dlouhá. Pohyb je harmonický a dobře pokrývá terén.

Důležité proporce: délka těla, měřená od výstupku hrudní kosti k sedacímu hrbolu, nesmí přesahovat kohoutkovou výšku o více jak 5 cm. Délka mozkovny měřená od týlního hrbolu ke stopu je stejná, jako délka čenichové partie od nosu ke stopu.

Použití/Povaha: malý münsterlandský ohař je inteligentní a chápavý; je velmi temperamentní a vyrovnaný, s pevnou povahou. Je pozorný a přátelský ve vztahu k člověku (je to dobrý rodinný pes); snadno se socializuje, udržuje přirozeně úzký vztah se svým psovodem (je schopný pracovat ve smečce). Je to všestranný lovecký pes, má silně vyvinutý lovecký pud, pevné nervy a správně reaguje na zvěř.

Hlava:  typ je definován hlavou a výrazem;

Mozková část

Mozkovna: ušlechtilá, suchá, plochá nebo mírně klenutá;

Obličejová část

Nos: jednobarevný hnědý;

Čenichová partie: silná, dlouhá, nosní hřbet rovný;

Pysky: krátké, přiléhavé, dobře pigmentované, jednobarevně hnědé;

Čelist/Zuby: zuby jsou silné, bílé; čelisti silné; skus nůžkový; zuby správně postavené, chrup úplný; horní řezáky překrývají spodní, aniž by s nimi ztratily kontakt, jsou korektně postavené v čelistech. Chrup tvoří 42 zubů podle zubního vzorce, s tolerancí plus minus 2 P1;

Líce: silné, svalnaté;

Oči: středně velké, ani vystouplé, ani vpadlé hluboko v očních důlcích; upřednostňovány jsou tmavě hnědé; Oční víčka dobře přiléhají k oční kouli a zakrývají spojivky;

Uši: široké, vysoko nasazené, dobře přiléhající k hlavě, jsou zakončené do špičky, natažené nepřesahují koutek;

Krk: jeho délka je v souladu s celkovou stavbou těla, směrem ke trupu se rovnoměrně zesiluje; vrcholy lopatek jsou mohutně osvalené a mírně klenuté. Krk je suchý, bez laloku

Tělo

Horní linie: rovná, mírně spáditá;

Kohoutek: patrný;

Hřbet: pevný, svalnatý; páteř musí být zakryta svalstvem;

Bedra: krátká, široká, svalnatá;

Záď: dlouhá a široká, svalnatá, nesmí být sražená, ale velmi mírně skloněná směrem k ocasu; pánev je široká;

Hrudník: je spíše hluboký než široký, co nejdelší; žebra jsou dobře klenutá;

Spodní linie a břicho: pozvolna se zvedá směrem k zádi, tvoří elegantní křivku, je suchá;

Ocas: je nasazen vysoko, pokrytý dlouhou srstí, ; je středně dlouhý, silný u kořene, směrem ke konci pozvolna zeslabuje; v klidu je nesen svěšený, v pohybu  vodorovně, nesmí být nesen příliš nad linií hřbetu ani příliš zatočený do výšky, v poslední třetině se může zatáčet směrem vzhůru;

Končetiny

Hrudní končetiny: při pohledu zepředu jsou rovné a co nejvíce rovnoběžně postavené; při pohledu z profilu jsou postavené pod tělem; Výška od země k lokti se má co nejvíce přibližovat výšce od lokte ke kohoutku;

Lopatky: lopatky přiléhají těsně k hrudnímu koši a jsou mohutně osvalené; s ramenní kostí svírají úhel, blížící se 90°.

Rámě: je co nejdelší, svalnaté;

Lokty: přiléhají dobře k k tělu, nejsou vybočené ani vbočené; rámě s předloktím svírá správný úhel.

Předloktí: kosti jsou silné, je kolmo postavené;

Kotník: silný;

Záprstí: je mírně šikmo postavené;

Tlapky: kulaté a klenuté, prsty jsou sevřené,; polštářky jsou dostatečně tvrdé, silné a odolné; srsti nesmí být mezi prsty příliš mnoho; jsou rovnoběžně postavené, a to v postoji i v pohybu, nesmí směřovat ani k sobě (sbíhat), ani od sebe (rozbíhat).

Pohyb: je prostorný, vychází ze zádi a dobře pokrývá terén, je koordinovaný; končetiny se pohybují v ose; pes se pohybuje přímo; mimochod je nežádoucí;

Kůže: je přiléhavá, netvoří vrásky;

Zevnějšek

Srst: hustá, středně dlouhá, hladká až mírně zvlněná, přiléhavá, nepropouštějící vodu; linie (kontury) těla nesmí být zakryty příliš dlouhou srstí. Musí svojí hustotou zajistit co nejlepší ochranu proti nepohodě, přírodnímu prostředí a zranění; srst krátká a přiléhavá na uších je chybou. Přední nohy mají praporce, na pánevních tvoří delší srst kalhotky, dosahující až k hlezennímu kloubu; Příliš dlouhá a splývavá srst na hrudníku je nežádoucí.

Zbarvení: hnědé a bílé, bělouš s rozsáhlými hnědými plotnami nebo pláštěm, stříkaný; lysinka na hlavě je přípustná; plavé znaky jsou povoleny na čenichu, nad očima okolo řitního otvoru (Jungklausovy znaky).

Výška

Kohoutková výška:      psi:       54 cm

feny:      52 cm

s tolerancí plus – minus 2 cm;

Chyby: všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.

Hrubé vady:

·         hrubá tělesná konstrukce, příliš hrubá kostra

·         disharmonie mezi tělem, krkem a kohoutkovou výškou

·         světlé skvrny nebo depigmentace více jak 50% nosní houby

·         špičatý čenich; nosní hřbet proláklý nebo klenutý

Všichni psi, na kterých bude patrná porucha psychiky nebo chování, budou vyloučeni.

NB:      Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku;