Kniha návštěv

Napsat nový záznam do knihy návštěv

 
 
 
 
 
Pole označená * jsou povinná.
Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.
Z bezpečnostních důvodů uložíme IP adresu 34.238.189.171.
Je možné, že váš záznam bude viditelný až po schválení administrátorem webu.
Vyhrazujeme si právo upravovat, mazat nebo nezveřejňovat příspěvky.
17 entries.
Pavel Dušek Pavel Dušek wrote on 13.5.2019 at 12:00:
Dobrý den,chtěl bych touto cestou poděkovat p.Šmídové,že mne přišla podpořit tuto neděli na nominaci MRK.Bylo to příjemné,že kromě manželky tam byl ještě někdo ,kdo fandil MMO. S pozdravem Dušek
KatLis / Re Jan Svoboda KatLis / Re Jan Svoboda wrote on 23.4.2019 at 21:38:
Dobrý večer pane Svobodo, děkujeme Vám za názor! Máte spoustu otázek, které předám dále na "místa" k odpovědi fundovaná a reakci Vám zprostředkuji. Pěkný den KatLis
Jan Svoboda Jan Svoboda wrote on 23.4.2019 at 21:26:
Dobrý den, S velkým očekáváním jsem čekal na výsledky klubové konference. Na spádové schůzi východočeské pobočky bylo v programu mimo jiné i přehodnocení podmínek chovnosti, kde jsme dlouze a zodpovědně diskutovali na toto téma. Výsledkem této plodné diskuze bylo, že současný stav hodnocení DKK je v dostatečném formátu a není třeba jej nijak měnit. Z hlediska výkonu jsme se shodli na zvýšení nároků na chovné feny tím, že buď splní ZV nebo další zkoušku upotřebitelnosti (LZ, ZVP, VZ). Z výsledku konference mi není zcela jasné a nevím, zda jsem správně pochopil, proč by pes, který splnil VZ dle daných podmínek a nemá ZV měl plnit další zkoušku z výkonu (Jakou?). Nehledě na to, že pro účast na VZ již musí splnit PZ nebo LZ. Předpokládám, že u psů zůstává nárok stejný, pouze to není zcela přesně definováno. U vyhodnocování DKK našich plemen mi není jasné, proč jsou podmínky zpřísňovány vzhledem k početnosti rozených štěňat. Pokud zhodnotím počet štěňat u VMO a DO, tak nechápu výjimku pro feny DO. Může mi to někdo objasnit? Při podobném počtu štěňat, tu máme rozdílné podmínky pro jednotlivá plemena. V současné době, kdy u ostatních plemen ohařů se od posuzování DKK ustupuje a není požadováno v podmínkách chovnosti, mi tento krok nepřijde smysluplný ani opodstatněný. V předchozích příspěvcích bylo popsáno, že pro plemena ohařů není tento problém zcela zásadní a ani odborníci se v tomto případě neshodnou. V případě, že tato podmínka zůstane v platnosti, tak bych se přimlouval o vyhodnocení stavu kloubu ve věku 24 měsíců a později, když se projeví v daleko širším měřítku. Osobně jsem majitelem VMO od roku 2000 a na téma plemen zastřešených našim klubem jsem zpracovával bakalářskou práci, kde jsem z dostupných informací porovnával daná plemena v rámci České republiky, Německa a Rakouska v období 2000 – 2010. V tomto období byl u plemene VMO počet narozených štěňat řádově okolo 70 (54-80 ročně). Ve zpravodaji 95/2017 je uvedeno jen 34 štěňat. Atraktivita chovu našich plemen pro nové držitele psů klesá (všeobecně u ohařů) a zpřísňování podmínek chovu tomuto trendu nepřispívá. Spíše z tohoto mám dojem, že je toto všechno zpřísňování účelné k tomu, aby v rámci našeho klubu nevznikaly nové chovatelské stanice a stav se nijak nerozšiřoval mimo ty stanice, které jsou již „zaběhnuté“. Mladí zájemci o naše plemena tím mohou být i odrazeni a raději zvolí plemeno, kde jsou podmínky chovu podstatně jednodušší (Bretaňský ohař, pointer, …). Já jakožto začátečník jsem se zúčastnil se svým druhým VMO klubových MVZ v Nymburku, kde byl Akim nejmladším účastníkem. Z celkového počtu 12 psů (včetně zahraničních) jsme se umístili na krásném třetím místě, i když ve druhé ceně s počtem 468 bodů. Pes je od roku 2010 chovný – poslední pes druhé linie VMO. Po tomto psovi jsem si chtěl nechat štěně psa. Po čtyřech letech od uchovnění jsem volal paní Ing. Fialové s tím, že bych chtěl být doporučen ke krytí. Paní Fialová mi sdělila, že feny již mají chovného psa vybraného a chovatelé většinou volí již ověřené chovné psi a doporučila mi, abych si sám pořídil fenu, kterou bych uchovnil a mohl docílit kýžených štěňat. K tomuto kroku jsem se v roce 2015 odhodlal a pořídil jsem si po pečlivém výběru štěně od pana Perného z ověřeného spojení. Štěňata z tohoto spojení vykazovala DKK negativní. Bohužel mnou vybraná fena měla výsledek DKK B/C tudíž mým chovným psem, který má B, nemohla být nakryta. Shodou náhod mě v roce 2017 oslovila Ing. Kateřina Svobodová, která měla zájem s naším Akimem krýt. Z tohoto spojení máme psa, který má DKK A a mohl by mou fenu po uchovnění krýt. Tento můj příběh se píše téměř deset let, a když už mám před sebou vidinu zachování druhé linie VMO, tak se opět podmínky chovnosti mění a já mohu začít od začátku. V závěru zvažuji odchod k jinému plemeni a rozhodně chov VMO nadále nepodporovat. O to víc mně to mrzí, protože každý můj pes je součástí rodiny a zároveň všestranně využíván při výkonu práva myslivosti. Nejsem držitelem psa, který po zjištění „vad“ jedince prodá a pořídí si další, který tyto nároky možná splní. Když už doma psa mám, chci se mu věnovat po celý jeho život a dát mu vyžití, které si zaslouží a ke kterému byl vyšlechtěn a vycvičen. Na druhou stranu neztrácím soudnost a rozhodně bych se nesnažil o uchovnění jedince, o kterém nejsem přesvědčen o jeho plemenných kvalitách. V dalším bodu mého příspěvku se chci zeptat, proč v zápisu z konference není uveden počet hlasů pro a proti při změně podmínek chovnosti. Jako řadového člena mě to zajímá, vzhledem k tomu, že i já jsem si volil své zástupce na tuto konferenci. Na závěr mi přijde úsměvné doporučení z dokumentu „Hlavní směry činnosti klubu“ cituji: Rozšíření genofondu plemen KDO podpořit pomocí zprostředkování kontaktů s držiteli chovných psů v zahraničí. S jakými argumenty k tomuto závěru konference dospěla? Raději bych viděl využití našich kvalitních jedinců.
KatLis / Re František Ellinger KatLis / Re František Ellinger wrote on 22.4.2019 at 20:43:
Pane Ellingere, předběhl jste mě, chtěla jsem zde informovat 🙂 Tak tedy... ať se daří i Vám! KatLis
Frant.Ellinger Frant.Ellinger wrote on 22.4.2019 at 13:08:
p.Lisová děkuji za zveřejnění o pruběhu a usnesení z naší konference a přeji novému výboru a dlouhánum at se daří
KatLis / Re František Ellinger KatLis / Re František Ellinger wrote on 11.4.2019 at 15:49:
Dobrý den pane Ellingere, Váš dotaz, i podobné dotazy z FB či mailu, předávám dále. Reakci připojím opět do knihy návštěv Pěkný den Kateřina Lisová
František Ellinger František Ellinger wrote on 11.4.2019 at 14:08:
DEobrý den chtěl jsem se zeptat kde se dá najít více o naší konferenci v Netřebě mimo pár fotek jsem nic o volbě nového výboru ani o projednávání připomínek z jednotlivých spádových schuzí nic na naších stránkách nenašel děkuji a dlouhánum zdar
Martin Hanke Martin Hanke wrote on 22.2.2019 at 15:34:
Dobrý den paní Svobodová omlouvám se za pozdní reakci. Určitě budu rád, když mi článek pošlete. Můj email je m.hanke@hankestrojirna.cz. Pokud budete ochotná mi poslat i odkazy na Vámi studované články budu rád. Shodneme se na tom, že DKK je složitý problém. Podle mě jedinou zbraní, kterou proti DKK v chovu máme je selekce a vždy tomu tak bude. Jen můžeme zpřesňovat měření (záchyty). Pokud na návrh vyřazovat jedince MMO s DKK C z chovu vedení klubu přistoupí, neočekávám ihned razantní zlepšení. Bude to trvat dlouho a určitě nám budou dlouho vyskakovat Céčka. Otázka totiž je, jestli necháme doběhnout v chovu stávající chovné jedince s C, nebo je vyřadíme hned. Nicméně jsem zatím přesvědčen, že to povede k zlepšení. Na závěr mě také mrzí, že se nezapojilo více diskutujících. A také Vám děkuji za diskuzi na úrovni.
Kateřina Svobodová Kateřina Svobodová wrote on 16.2.2019 at 14:26:
Dobrý den pane Hanke, vidím, že naše debata zřejmě takto psaná není zcela správně chápana, ona je to problematika složitá i na ústní diskuzi, ale pokusím se ještě zareagovat. Věřím, že se pan doktor Dostál názorově i odborně posunul, nicméně jeho závěry uváděné v knize prostě vycházejí právě z článku uvedeného v Myslivosti v roce 1980 (pokud byste měl zájem, mohu Vám ho zaslat), taková je skutečnost, knihu vydal, jak už jsem psala, poprvé v roce 1995 a tam se na ten článek odkazuje, v dalších vydáních knihy jde již jen o opakování stejných informací, takže i v posledním vydání z roku 2007 stále jeho závěr vychází z výsledků analýz dělaných v letech 1975-1979, jak je ostatně v knize uvedeno. A stále tedy závěry vychází z analýzy, pro kterou nejsou uvedeny dostatečné podklady, jak jsem psala v první reakci. Jeho druhý závěr jsem uvedla ne proto, že bych s ním nesouhlasila, ale pro zpřesnění pohledu pana doktora na věc, protože v knize tento závěr neuvádí. Chápu, že je pro Vás odborná kniha důvěryhodnější zdroj než internet, ale ony ty odborné knihy velmi často vznikají právě na základě světových vědeckých článků, které jsou v dnešní době dostupné naštěstí už více právě díky internetu. Je samozřejmě potřeba čerpat z těch recenzovaných a z vědeckého hlediska dobře zpracovaných studií, které jsou publikovány ve vědeckých časopisech apod., nikoli jen tak z nějakých informací na internetu. Je možné, že jsem si dovolila moc, když jsem vyjádřila názor, že studie popsaná panem Dostálem tak, jak byla publikovaná, postrádá důležité informace nutné pro možnost posouzení uvedených závěrů, ale za tímto názorem si po 15 letech věnovaných genetice stojím. Co se týče věku vyšetřování DKK, souhlasím, že to oba chápeme jinak. Dle mých informací by to mělo fungovat tak, že pokud pes nemá genetickou dispozici k vývoji DKK, nebude mít příznaky DKK například ani v sedmi letech. Pokud chceme selekcí postižených jedinců „ozdravovat“ genetický základ, měli bychom pracovat s co možná nejsprávnějšími výsledky DKK, které nám dle studií přináší rentgen DKK s víc než 90 % pravděpodobností právě až ve dvou letech věku psa. RTG prováděné v jednom roce přináší s největší pravděpodobností větší procento falešně negativních výsledků – tedy budeme na jejich základě zařazovat do chovu jedince, kteří mají geneticky stejnou nebo i větší dispozici k vývoji DKK jako ti, které z chovu vyřadíme v případě, že „neznalý“ majitel nechá RTG provést později, to je to, proč věkovou hranici pro dělání RTG diskutuji. Omlouvám se, pokud se Vám zdá, že jsem Vám něco vložila do úst, tak to rozhodně nebylo myšleno, napsala jsem: „pokud byste chtěl navázat na výsledky pana doktora Dostála“ a to pouze proto, že jste se na jeho závěry odkazoval a že jsou odlišné od toho, co je v plánu zavádět (chovat jen na jedincích A / chovat i na jedincích B), nikoli proto, že by to byla Vaše myšlenka. Co se týče „individuálního vyřazování“, tak jste mě stále nepochopil, nicméně toto nemá podle mě smysl dál rozebírat, rozhodování, jak to celé nakonec bude ošetřeno, je v tuto chvíli na jiných. Co se týče zavedení vyřazení jedinců s DKK C (nikoli jen C-C) pouze u MMO, psala jsem již v první reakci, že s Vámi souhlasím, že by to mohlo být zajímavé porovnání a vzhledem k velikosti populace a pokud jsou chovatelé, poradce chovu a další lidé, kteří o tomto plemenu rozhodují, přesvědčeni, že přinese plemeni přínos, je zřejmě možné ho zavést bez dopadu na populaci jako takovou. Můj názor zatím je, že „genetické ozdravení populace“ to nepřinese, pokud se k tomu nepřidají ještě další okolnosti, na které částečně narážíte v závěru své reakce, ale třeba se ukáže, že se pletu. Děkuji Vám za diskuzi, docela mě mrzí, že svůj názor veřejně nevyjádří více lidí.
Martin Hanke Martin Hanke wrote on 15.2.2019 at 17:04:
Dobrý den paní Svobodová. Děkuji za odpověď. Jestli jsem to dobře pochopil, tak ve své reakci rozebíráte článek z Myslivosti z roku 1980. Na toto nemohu adekvátně reagovat, protože jsem článek nečetl. Nicméně vznikl minimálně o 15 let dříve než kniha. Předpokládám, že se za tu dobu autor odborně i názorově posunul. Protože v jeho knize Genetika a šlechtění plemen psů jsem nenašel názor, že by se výrazného snížení DKK dosáhlo důslednou selekcí pouze samců bez testování fen. Ba právě naopak píše, že důslednou selekcí všech postižených jedinců. Co se týká jeho druhého závěru, tak ten jste uvedla i Vy ve svém článku ve zpravodaji cituji: Dle zkušeností majitelů a veterinárních lékařů nemívají ohaři ve srovnání s jinými plemeny s DKK tolik klinických obtíží. Konec citace. Jestli ho učinil na základě pozorování jednoho psa, Vám nedokážu vyvrátit. Odborná kniha je pro mne zatím důvěryhodnější zdroj než internet. A osobně bych nikdy nenašel odvahu nesouhlasit s autorem, který genetice věnoval podstatnou část svého života. S Vašim názorem, že se výsledek posouzení stavu kyčelních kloubů s věkem zpřesňuje, souhlasím. Ale oba to chápeme jinak. Spolehlivost se zvedá ve prospěch zachycení DKK. Pro příklad pes má v roce DKK C-C, když ho zrentgenujeme ve dvou letech, může mít vlivem stravy a zátěže DKK D-D. Tím pádem vypadává z chovu. Nikdo na světě nemládne. Co se týká individuálního vyřazování, tak tady s Vámi nesouhlasí. Kdo jiný než poradce chovu nebo chovatelská rada klubu by mohli udělovat výjimky. Skoro všichni majitelé si myslí, že mají doma toho nejlepšího jedince ať už pracovně nebo exteriérově. Na závěr jste mi obratně vložila do úst větu, že bychom podle mě, měli do chovu zařazovat jenom samce s DKK A-A. To jsem ale nenapsal a ani jsem nechtěl, aby to tak vyznělo. Můj názor je takovýto. Zkusme zavést vyřazování všech jedinců z DKK C-C z chovu pouze u MMO. Prosím, aby jste napsala Vaše stanovisko, protože ač tuším, tak jsem ho v článcích nenašel jasně napsané. Mohlo by se nám totiž stát, že se budeme přít, ale ve finále chceme oba to sejné:) PS: Podle mých informací se v zemi původu MMO jedinci s DKK C-C do chovu nezařazují. Je možné chovat na B-B, ale je potřeba využít program DOC-base a prověřit vhodnost spojení. A země původu by pro nás měla být vzorem. Děkuji za Váš čas a jsem s pozdravem.
Kateřina Svobodová Kateřina Svobodová wrote on 11.2.2019 at 21:10:
Vážený pane Hanke, děkuji Vám za reakci na můj článek, jsem velmi ráda, že splnil účel, za kterým jsem ho psala, a diskuzi o této problematice vyvolal. Dovolím si reagovat na Váš příspěvek. Vámi zmiňovaná kniha pana doktora Dostála vyšla poprvé již v roce 1995 a analýzy na českých fouscích, jejichž závěry ve své stati o DKK uvádí, byly prováděny již v letech 1975 – 1979 (publikováno v Myslivosti č. 7 v roce 1980). Práce pana doktora Dostála si velmi vážím, měla jsem tu čest se s ním během studia setkat i osobně a o genetice psů si s ním popovídat. V tomto jeho článku však bohužel nenacházím základní informace z metodiky, kterou byly analýzy prováděny. Chybí informace o tom, jak byly RTG kyčlí prováděny a hodnoceny (zda vše zpracovával jeden veterinární lékař, či více apod.), ale především informace o psech, kteří byli do analýz zahrnuti. Dočteme se pouze, že: - v roce 1975 bylo vyšetřeno 19 psů samců a zjištěn výskyt I. stupně dysplazie u 5 jedinců, což činí uváděných 26,3 % - v roce 1976 bylo vyšetřeno 22 psů a 3 feny a odhaleni 3 jedinci s výskytem dysplazie (2 I. st., 1 III. st.), tedy 12 % jedinců s dysplazií - v roce 1977 vyšetřeno 28 psů a 2 feny, 2 jedinci s výskytem DKK (1 I. st. a 1 II. st.), tedy 6,7 % výskytu DKK. Teprve v posledních dvou letech byl testován větší počet jedinců obou pohlaví: - v roce 1978 to bylo 40 psů a 92 fen, odhaleno 8 jedinců s I. st. DKK, výskyt byl tedy podobný jako v předchozím roce, a to 6,1 % - v roce 1979 šlo o 14 psů a 96 fen a byli odhaleni 3 jedinci s DKK (1 I. st. a 2 II. st.), tedy 2,7 %. Zcela chybí jakékoli informace o příbuznosti sledovaných jedinců, o jejich věku a věku, ve kterém byli rentgenováni, o způsobu, jakým byli do testování vybíráni atd. Aby bylo možné tvrdit, že tímto bylo potvrzeno, že důslednou selekcí všech postižených jedinců je možno během pěti let snížit výskyt DKK na jednu desetinu, museli by dle mého názoru testovaní jedinci v posledních čtyřech letech analýz být vždy potomky jedinců otestovaných v letech předchozích. Vzhledem k tomu, že za první tři roky bylo otestováno pouze 5 fen, předpokládám, že tomu tak být nemohlo. Doktor Dostál ve svém článku uvádí i další dva závěry, z nichž první považuji za velmi diskutabilní: 1. že významného snížení výskytu dysplazie lze dosáhnout důslednou selekcí jen psů samců bez kontroly fen 2. že ani nález dysplazie III. stupně podstatně nesníží loveckou upotřebitelnost českého fouska (tento závěr udělal na základě pozorování jediného psa do jeho stáří 8 let). Aby bylo možné tvrdit, že Vámi zmiňovaná kniha odkazuje na zkušenosti chovatelů před námi, které jsou prověřeny praxí, museli bychom mít k dipozici dostatečný počet výsledků DKK dnešní populace českých fousků. Povinnost stanovování DKK byla však v době, kdy se plemeno zároveň potýkalo s dodnes přetrvávajícím problémem lysivosti, na základě výše uváděných analýz zastavena, a nemůžeme tak zjistit, co praxe přinesla. Dalším bodem, který ve své reakci uvádíte je, že varianta provádět vyšetření u starších psů by zapříčinila to, že by do stupně DKK D spadalo více psů a fen z důvodů opotřebení kloubů. Dle vědeckých studií tomu tak však není. Odborníci uvádějí, že výsledek posouzení stavu kyčelních kloubů se s věkem zpřesňuje. Různé studie uvádějí různé výsledky, shodují se však na tom, že až ve dvou letech je spolehlivost hodnocení rentgenogramů okolo 90 % (Corley, 1987 uvádí u NO v roce stáří 69,9% a ve dvou letech 95,4%, Jessen a Spurrell, 1972 uvádí u MOK v roce stáří 32,4 % a ve dvou letech 92,5%, Olsewski a kol. 1983 uvádí u NO a LR ve stáří půl roku kolem 40 %, v roce 70-80 % a ve dvou letech kolem 90 %). Jako důvod rozdílné přesnosti nálezů v různém stáří je uváděno, že rentgenologické změny mohou u řady plemen psů být před dosažením dvou let stáří natolik jemné, že může být obtížné je s určitostí zjistit. Dále se zmiňujete o individuálním vyřazování, že by přineslo spekulace, proč on ano a já ne. Váš názor chápu, individuálním pohledem na vyřazování jedinců jsem však samozřejmě nemyslela to, že by dejme tomu třeba poradce chovu měl rozhodovat, koho vyřadí a koho ne. V chovu psů by dle mého názoru měla existovat i jakási „zodpovědnost chovatele“ a také v něm funguje „ruka trhu“, to by např. mohly být „nástroje“ k tomuto individuálnímu pohledu. Já jsem psala článek jako začínající chovatel VMO a vím, že v chovu MMO je situace s počtem jedinců podstatně růžovější než u zbývajících dvou plemen. Souhlasím s Vámi, že porovnání při zavedení vyřazování jen u jednoho z našich plemen by mohlo být zajímavé. Pokud byste však chtěl navázat na výsledky pana doktora Dostála, musel byste zařazovat do chovu minimálně psy samce pouze s výsledkem DKK A/A, což by v současné době snížilo počet chovných psů u MMO asi o jednu třetinu. Je na zvážení, jaké následky by takové opatření na chovatelskou základnu mělo či nemělo. Na závěr bych ještě chtěla zmínit, že i můj článek vznikl na základě informací podložených odbornou literaturou, a to vědeckých článků světových recenzovaných časopisů, které však ve Zpravodaji nelze citovat. V každém případě byl psán právě za účelem zamyšlení a rozvinutí diskuze, za kterou Vám tímto ještě jednou děkuji.
Martin Hanke Martin Hanke wrote on 3.2.2019 at 19:55:
Dobrý den všem. Reakce na článek "Vyřazovat či nevyřazovat jedince s nálezem DKK C z chovu". Po přečtení tohoto článku ve zpravodaji jsem se rozhodl zareagovat, protože nesouhlasím s jeho závěrem. V přiloženém odkazu jsou ke stažení ofocené stránky knihy pana Ing. Jaromíra Dostála Genetika a šlechtění plemen psů. www.uschovna.cz/zasilka/JRPYM34MZPEDEBSD-6RY Přistoupil jsem k ofocení, abych vyloučil svou případnou chybnou interpretaci části této knihy. Závěr stati o DKK je v přímém rozporu se závěrem článku Ing. Kateřiny Svobodové. Kniha je sice z roku 2007, ale odkazuje na zkušenosti chovatelů před námi, které jsou prověřeny praxí. Věřím, že u DO a VMO může vyřazování jedinců s DKK C způsobit problémy v počtu chovných jedinců. Ale varianta provádět vyšetření u starších psů by měla stejný dopad, protože by do D spadalo více psů a fen z důvodu opotřebení kloubů. A varianta vyřazovat nebo nevyřazovat individuálně, se mi už vůbec nelíbí a vždy by zadávala důvod ke spekulacím proč On ano a Já ne. Jako chovatel MMO souhlasím s vyřazováním jedinců s DKK C z chovu. Už v loni tento návrh vyšuměl, alespoň na naší spádové schůzi. Doufám, že letos se posuneme dál a pokud to stanovy dovolují, byl bych pro, aby tato selekce byla praktikována jen u MMO. Když by s ní měly ostatní dvě plemena problémy. Budeme tak mít jedinečnou příležitost sledovat a porovnat, jestli se nám daří v boji s dysplazii kyčelního kloubu. Pokud bude mít většina jiný názor, tak to budu respektovat. Svět se pro MMO nezboří. Jen jsem chtěl všem dát informace podložené odbornou literaturou. Doufám, že rozpoutám věcnou a plodnou diskuzi. S pozdravem „MMO, VMO a DO zdar“! Martin Hanke.
KatLis KatLis wrote on 25.9.2018 at 19:11:
Dobry den Hanko, výstava začíná v 8:30 kdy je přejímka psů, zahájení v 9:30-10:00. Následuje posouzení v kruzích a na 14 hodinu je v plánu přehlídka vítězů a vyhlášení nejkrásnějšího psa výstavy. Určitě doražte, rási Vás uvidíme 🙂
Hana Hana wrote on 25.9.2018 at 16:54:
Dobrý den, chci se zeptat na výstavu v Humpolci, od kolika začíná a dokolika hodin a nějaký časový program?, chci se podivat jako divák. Děkuji
Jana Šmídová Jana Šmídová wrote on 4.6.2018 at 20:35:
Teda klobouk dolu!!!! Takto zpracované výsledky z klubovky jsem za celý svůj chovatelský život neviděla. Skvělá práce. Za všechny Peršany moc děkuji! 🥂😍
Katka Lisová Katka Lisová wrote on 21.12.2017 at 15:03:
Hlavně ať se Vašku daří...s knížkou i bez 🙂 Pěkný den Kat
Václav Texl Václav Texl wrote on 20.12.2017 at 9:58:
Dobry den, Katko, ten Baca-Knoll, to je parada, diky moc za nej. V.