Kniha návštěv

Zdravima mám dotaz kdy bude vydán zpravodaj s termínem spadových schůzí děkuji dlouhánum zdar

Dobrý den p.Lisová i já se chci připojit a popřát vám hodně zdraví a pohody.Také mi mrzí ,že už stránky nebudete dělat,vše bylo z vaší strany perfektní, jak aktuality,tak fotografie. S pozdravem Dušek

..už je Vašku nedělám ráda. A když už si všímají i členové pro které jsem je hlavně dělala (což jsi mi svým komentem potvrdil a jistě nejsi sám 😔) je na čase skončit. Fotit nepřestanu a jistě se s mnohými potkám a ráda uvidím na nejedné akci 😊 KatLis

I Tobě pěkný den Vašku .. Tvůj postřeh je správný (i když co se nových chovných psů týká musím čekat na zpravodaj). Jinak ale v poslední době nejsem schopna stránkám dávat tolik kolik jsem po sobě vždy vyžadovala a sama na sebe "nastolila". Všechno má svůj důvod a tak jsem se rozhodla dále ve správě webu KDO nepokračovat. Věřím, že nový správce splní vaše očekávání... KatLis

Dobrý den,chtěl bych touto cestou poděkovat p.Šmídové,že mne přišla podpořit tuto neděli na nominaci MRK.Bylo to příjemné,že kromě manželky tam byl ještě někdo ,kdo fandil MMO. S pozdravem Dušek

Dobrý den, S velkým očekáváním jsem čekal na výsledky klubové konference. Na spádové schůzi východočeské pobočky bylo v programu mimo jiné i přehodnocení podmínek chovnosti, kde jsme dlouze a zodpovědně diskutovali na toto téma. Výsledkem této plodné diskuze bylo, že současný stav hodnocení DKK je v dostatečném formátu a není třeba jej nijak měnit. Z hlediska výkonu jsme se shodli na zvýšení nároků na chovné feny tím, že buď splní ZV nebo další zkoušku upotřebitelnosti (LZ, ZVP, VZ). Z výsledku konference mi není zcela jasné a nevím, zda jsem správně pochopil, proč by pes, který splnil VZ dle daných podmínek a nemá ZV měl plnit další zkoušku z výkonu (Jakou?). Nehledě na to, že pro účast na VZ již musí splnit PZ nebo LZ. Předpokládám, že u psů zůstává nárok stejný, pouze to není zcela přesně definováno. U vyhodnocování DKK našich plemen mi není jasné, proč jsou podmínky zpřísňovány vzhledem k početnosti rozených štěňat. Pokud zhodnotím počet štěňat u VMO a DO, tak nechápu výjimku pro feny DO. Může mi to někdo objasnit? Při podobném počtu štěňat, tu máme rozdílné podmínky pro jednotlivá plemena. V současné době, kdy u ostatních plemen ohařů se od posuzování DKK ustupuje a není požadováno v podmínkách chovnosti, mi tento krok nepřijde smysluplný ani opodstatněný. V předchozích příspěvcích bylo popsáno, že pro plemena ohařů není tento problém zcela zásadní a ani odborníci se v tomto případě neshodnou. V případě, že tato podmínka zůstane v platnosti, tak bych se přimlouval o vyhodnocení stavu kloubu ve věku 24 měsíců a později, když se projeví v daleko širším měřítku. Osobně jsem majitelem VMO od roku 2000 a na téma plemen zastřešených našim klubem jsem zpracovával bakalářskou práci, kde jsem z dostupných informací porovnával daná plemena v rámci České republiky, Německa a Rakouska v období 2000 – 2010. V tomto období byl u plemene VMO počet narozených štěňat řádově okolo 70 (54-80 ročně). Ve zpravodaji 95/2017 je uvedeno jen 34 štěňat. Atraktivita chovu našich plemen pro nové držitele psů klesá (všeobecně u ohařů) a zpřísňování podmínek chovu tomuto trendu nepřispívá. Spíše z tohoto mám dojem, že je toto všechno zpřísňování účelné k tomu, aby v rámci našeho klubu nevznikaly nové chovatelské stanice a stav se nijak nerozšiřoval mimo ty stanice, které jsou již „zaběhnuté“. Mladí zájemci o naše plemena tím mohou být i odrazeni a raději zvolí plemeno, kde jsou podmínky chovu podstatně jednodušší (Bretaňský ohař, pointer, …). Já jakožto začátečník jsem se zúčastnil se svým druhým VMO klubových MVZ v Nymburku, kde byl Akim nejmladším účastníkem. Z celkového počtu 12 psů (včetně zahraničních) jsme se umístili na krásném třetím místě, i když ve druhé ceně s počtem 468 bodů. Pes je od roku 2010 chovný – poslední pes druhé linie VMO. Po tomto psovi jsem si chtěl nechat štěně psa. Po čtyřech letech od uchovnění jsem volal paní Ing. Fialové s tím, že bych chtěl být doporučen ke krytí. Paní Fialová mi sdělila, že feny již mají chovného psa vybraného a chovatelé většinou volí již ověřené chovné psi a doporučila mi, abych si sám pořídil fenu, kterou bych uchovnil a mohl docílit kýžených štěňat. K tomuto kroku jsem se v roce 2015 odhodlal a pořídil jsem si po pečlivém výběru štěně od pana Perného z ověřeného spojení. Štěňata z tohoto spojení vykazovala DKK negativní. Bohužel mnou vybraná fena měla výsledek DKK B/C tudíž mým chovným psem, který má B, nemohla být nakryta. Shodou náhod mě v roce 2017 oslovila Ing. Kateřina Svobodová, která měla zájem s naším Akimem krýt. Z tohoto spojení máme psa, který má DKK A a mohl by mou fenu po uchovnění krýt. Tento můj příběh se píše téměř deset let, a když už mám před sebou vidinu zachování druhé linie VMO, tak se opět podmínky chovnosti mění a já mohu začít od začátku. V závěru zvažuji odchod k jinému plemeni a rozhodně chov VMO nadále nepodporovat. O to víc mně to mrzí, protože každý můj pes je součástí rodiny a zároveň všestranně využíván při výkonu práva myslivosti. Nejsem držitelem psa, který po zjištění „vad“ jedince prodá a pořídí si další, který tyto nároky možná splní. Když už doma psa mám, chci se mu věnovat po celý jeho život a dát mu vyžití, které si zaslouží a ke kterému byl vyšlechtěn a vycvičen. Na druhou stranu neztrácím soudnost a rozhodně bych se nesnažil o uchovnění jedince, o kterém nejsem přesvědčen o jeho plemenných kvalitách. V dalším bodu mého příspěvku se chci zeptat, proč v zápisu z konference není uveden počet hlasů pro a proti při změně podmínek chovnosti. Jako řadového člena mě to zajímá, vzhledem k tomu, že i já jsem si volil své zástupce na tuto konferenci. Na závěr mi přijde úsměvné doporučení z dokumentu „Hlavní směry činnosti klubu“ cituji: Rozšíření genofondu plemen KDO podpořit pomocí zprostředkování kontaktů s držiteli chovných psů v zahraničí. S jakými argumenty k tomuto závěru konference dospěla? Raději bych viděl využití našich kvalitních jedinců.

p.Lisová děkuji za zveřejnění o pruběhu a usnesení z naší konference a přeji novému výboru a dlouhánum at se daří

DEobrý den chtěl jsem se zeptat kde se dá najít více o naší konferenci v Netřebě mimo pár fotek jsem nic o volbě nového výboru ani o projednávání připomínek z jednotlivých spádových schuzí nic na naších stránkách nenašel děkuji a dlouhánum zdar

Dobrý den pane Hanke, vidím, že naše debata zřejmě takto psaná není zcela správně chápana, ona je to problematika složitá i na ústní diskuzi, ale pokusím se ještě zareagovat. Věřím, že se pan doktor Dostál názorově i odborně posunul, nicméně jeho závěry uváděné v knize prostě vycházejí právě z článku uvedeného v Myslivosti v roce 1980 (pokud byste měl zájem, mohu Vám ho zaslat), taková je skutečnost, knihu vydal, jak už jsem psala, poprvé v roce 1995 a tam se na ten článek odkazuje, v dalších vydáních knihy jde již jen o opakování stejných informací, takže i v posledním vydání z roku 2007 stále jeho závěr vychází z výsledků analýz dělaných v letech 1975-1979, jak je ostatně v knize uvedeno. A stále tedy závěry vychází z analýzy, pro kterou nejsou uvedeny dostatečné podklady, jak jsem psala v první reakci. Jeho druhý závěr jsem uvedla ne proto, že bych s ním nesouhlasila, ale pro zpřesnění pohledu pana doktora na věc, protože v knize tento závěr neuvádí. Chápu, že je pro Vás odborná kniha důvěryhodnější zdroj než internet, ale ony ty odborné knihy velmi často vznikají právě na základě světových vědeckých článků, které jsou v dnešní době dostupné naštěstí už více právě díky internetu. Je samozřejmě potřeba čerpat z těch recenzovaných a z vědeckého hlediska dobře zpracovaných studií, které jsou publikovány ve vědeckých časopisech apod., nikoli jen tak z nějakých informací na internetu. Je možné, že jsem si dovolila moc, když jsem vyjádřila názor, že studie popsaná panem Dostálem tak, jak byla publikovaná, postrádá důležité informace nutné pro možnost posouzení uvedených závěrů, ale za tímto názorem si po 15 letech věnovaných genetice stojím. Co se týče věku vyšetřování DKK, souhlasím, že to oba chápeme jinak. Dle mých informací by to mělo fungovat tak, že pokud pes nemá genetickou dispozici k vývoji DKK, nebude mít příznaky DKK například ani v sedmi letech. Pokud chceme selekcí postižených jedinců „ozdravovat“ genetický základ, měli bychom pracovat s co možná nejsprávnějšími výsledky DKK, které nám dle studií přináší rentgen DKK s víc než 90 % pravděpodobností právě až ve dvou letech věku psa. RTG prováděné v jednom roce přináší s největší pravděpodobností větší procento falešně negativních výsledků – tedy budeme na jejich základě zařazovat do chovu jedince, kteří mají geneticky stejnou nebo i větší dispozici k vývoji DKK jako ti, které z chovu vyřadíme v případě, že „neznalý“ majitel nechá RTG provést později, to je to, proč věkovou hranici pro dělání RTG diskutuji. Omlouvám se, pokud se Vám zdá, že jsem Vám něco vložila do úst, tak to rozhodně nebylo myšleno, napsala jsem: „pokud byste chtěl navázat na výsledky pana doktora Dostála“ a to pouze proto, že jste se na jeho závěry odkazoval a že jsou odlišné od toho, co je v plánu zavádět (chovat jen na jedincích A / chovat i na jedincích B), nikoli proto, že by to byla Vaše myšlenka. Co se týče „individuálního vyřazování“, tak jste mě stále nepochopil, nicméně toto nemá podle mě smysl dál rozebírat, rozhodování, jak to celé nakonec bude ošetřeno, je v tuto chvíli na jiných. Co se týče zavedení vyřazení jedinců s DKK C (nikoli jen C-C) pouze u MMO, psala jsem již v první reakci, že s Vámi souhlasím, že by to mohlo být zajímavé porovnání a vzhledem k velikosti populace a pokud jsou chovatelé, poradce chovu a další lidé, kteří o tomto plemenu rozhodují, přesvědčeni, že přinese plemeni přínos, je zřejmě možné ho zavést bez dopadu na populaci jako takovou. Můj názor zatím je, že „genetické ozdravení populace“ to nepřinese, pokud se k tomu nepřidají ještě další okolnosti, na které částečně narážíte v závěru své reakce, ale třeba se ukáže, že se pletu. Děkuji Vám za diskuzi, docela mě mrzí, že svůj názor veřejně nevyjádří více lidí.

Vážený pane Hanke, děkuji Vám za reakci na můj článek, jsem velmi ráda, že splnil účel, za kterým jsem ho psala, a diskuzi o této problematice vyvolal. Dovolím si reagovat na Váš příspěvek. Vámi zmiňovaná kniha pana doktora Dostála vyšla poprvé již v roce 1995 a analýzy na českých fouscích, jejichž závěry ve své stati o DKK uvádí, byly prováděny již v letech 1975 – 1979 (publikováno v Myslivosti č. 7 v roce 1980). Práce pana doktora Dostála si velmi vážím, měla jsem tu čest se s ním během studia setkat i osobně a o genetice psů si s ním popovídat. V tomto jeho článku však bohužel nenacházím základní informace z metodiky, kterou byly analýzy prováděny. Chybí informace o tom, jak byly RTG kyčlí prováděny a hodnoceny (zda vše zpracovával jeden veterinární lékař, či více apod.), ale především informace o psech, kteří byli do analýz zahrnuti. Dočteme se pouze, že: - v roce 1975 bylo vyšetřeno 19 psů samců a zjištěn výskyt I. stupně dysplazie u 5 jedinců, což činí uváděných 26,3 % - v roce 1976 bylo vyšetřeno 22 psů a 3 feny a odhaleni 3 jedinci s výskytem dysplazie (2 I. st., 1 III. st.), tedy 12 % jedinců s dysplazií - v roce 1977 vyšetřeno 28 psů a 2 feny, 2 jedinci s výskytem DKK (1 I. st. a 1 II. st.), tedy 6,7 % výskytu DKK. Teprve v posledních dvou letech byl testován větší počet jedinců obou pohlaví: - v roce 1978 to bylo 40 psů a 92 fen, odhaleno 8 jedinců s I. st. DKK, výskyt byl tedy podobný jako v předchozím roce, a to 6,1 % - v roce 1979 šlo o 14 psů a 96 fen a byli odhaleni 3 jedinci s DKK (1 I. st. a 2 II. st.), tedy 2,7 %. Zcela chybí jakékoli informace o příbuznosti sledovaných jedinců, o jejich věku a věku, ve kterém byli rentgenováni, o způsobu, jakým byli do testování vybíráni atd. Aby bylo možné tvrdit, že tímto bylo potvrzeno, že důslednou selekcí všech postižených jedinců je možno během pěti let snížit výskyt DKK na jednu desetinu, museli by dle mého názoru testovaní jedinci v posledních čtyřech letech analýz být vždy potomky jedinců otestovaných v letech předchozích. Vzhledem k tomu, že za první tři roky bylo otestováno pouze 5 fen, předpokládám, že tomu tak být nemohlo. Doktor Dostál ve svém článku uvádí i další dva závěry, z nichž první považuji za velmi diskutabilní: 1. že významného snížení výskytu dysplazie lze dosáhnout důslednou selekcí jen psů samců bez kontroly fen 2. že ani nález dysplazie III. stupně podstatně nesníží loveckou upotřebitelnost českého fouska (tento závěr udělal na základě pozorování jediného psa do jeho stáří 8 let). Aby bylo možné tvrdit, že Vámi zmiňovaná kniha odkazuje na zkušenosti chovatelů před námi, které jsou prověřeny praxí, museli bychom mít k dipozici dostatečný počet výsledků DKK dnešní populace českých fousků. Povinnost stanovování DKK byla však v době, kdy se plemeno zároveň potýkalo s dodnes přetrvávajícím problémem lysivosti, na základě výše uváděných analýz zastavena, a nemůžeme tak zjistit, co praxe přinesla. Dalším bodem, který ve své reakci uvádíte je, že varianta provádět vyšetření u starších psů by zapříčinila to, že by do stupně DKK D spadalo více psů a fen z důvodů opotřebení kloubů. Dle vědeckých studií tomu tak však není. Odborníci uvádějí, že výsledek posouzení stavu kyčelních kloubů se s věkem zpřesňuje. Různé studie uvádějí různé výsledky, shodují se však na tom, že až ve dvou letech je spolehlivost hodnocení rentgenogramů okolo 90 % (Corley, 1987 uvádí u NO v roce stáří 69,9% a ve dvou letech 95,4%, Jessen a Spurrell, 1972 uvádí u MOK v roce stáří 32,4 % a ve dvou letech 92,5%, Olsewski a kol. 1983 uvádí u NO a LR ve stáří půl roku kolem 40 %, v roce 70-80 % a ve dvou letech kolem 90 %). Jako důvod rozdílné přesnosti nálezů v různém stáří je uváděno, že rentgenologické změny mohou u řady plemen psů být před dosažením dvou let stáří natolik jemné, že může být obtížné je s určitostí zjistit. Dále se zmiňujete o individuálním vyřazování, že by přineslo spekulace, proč on ano a já ne. Váš názor chápu, individuálním pohledem na vyřazování jedinců jsem však samozřejmě nemyslela to, že by dejme tomu třeba poradce chovu měl rozhodovat, koho vyřadí a koho ne. V chovu psů by dle mého názoru měla existovat i jakási „zodpovědnost chovatele“ a také v něm funguje „ruka trhu“, to by např. mohly být „nástroje“ k tomuto individuálnímu pohledu. Já jsem psala článek jako začínající chovatel VMO a vím, že v chovu MMO je situace s počtem jedinců podstatně růžovější než u zbývajících dvou plemen. Souhlasím s Vámi, že porovnání při zavedení vyřazování jen u jednoho z našich plemen by mohlo být zajímavé. Pokud byste však chtěl navázat na výsledky pana doktora Dostála, musel byste zařazovat do chovu minimálně psy samce pouze s výsledkem DKK A/A, což by v současné době snížilo počet chovných psů u MMO asi o jednu třetinu. Je na zvážení, jaké následky by takové opatření na chovatelskou základnu mělo či nemělo. Na závěr bych ještě chtěla zmínit, že i můj článek vznikl na základě informací podložených odbornou literaturou, a to vědeckých článků světových recenzovaných časopisů, které však ve Zpravodaji nelze citovat. V každém případě byl psán právě za účelem zamyšlení a rozvinutí diskuze, za kterou Vám tímto ještě jednou děkuji.