![]()
Historie a současnost
Původ dlouhosrstých loveckých psů je nutné hledat v pradávné historii lidské společnosti. Dle dochovaných rytin a maleb se ve zdejších poměrech vyskytoval lovecký pes s dlouhou srstí. Požadavky lovu s palnými zbraněmi daly vznik i dlouhosrstým ohařům, kde vystavení zvěře bylo důležitým kritériem jejich hodnocení. Dovedli aportovat i zajíce, ve vodě a lesní práci byli výborní, prokazovali ostrost na škodnou. Ještě před první světovou válkou se v odborném tisku vedly polemiky, který z ohařů je lovecky lepší – zda dlouhosrstý, či krátkosrstý. Nejvíce lovenou pernatou zvěří, která rozhodla tento spor, byly koroptve. Dlouhosrstí ohaři neměli tak rychlé hledání a v teplém počasí se rychleji unavili. Z tohoto důvodu došlo k většímu rozšíření krátkosrstých ohařů i v českých zemích. Doufejme, že dnešní změněné podmínky lovu budou naopak prospěšné dlouhosrstým ohařům.
Čistokrevný chov německých dlouhosrstých ohařů je datován od roku 1879. První speciální výstava dlouhosrstých ohařů se konala v Münsteru roku 1890, kde bylo předvedeno 54 psů pocházejících z čistokrevného chovu.
V Čechách byli němečtí dlouhosrstí ohaři drženi myslivci z povolání a lesním personálem, byli velmi dobré kvality, avšak málo početní. Roku 1925 na výstavě v Teplicích bylo posouzeno 30 dlouhosrstých ohařů, většina měla původ z Vestfálska a Rakouska. Český „Spolek pro chov dlouhosrstých a münsterlandských ohařů„ byl založen v roce 1935.
Průkaz původu chovného dlouhosrstého ohaře Hupa z Lešan majitele ing. Františka Ševčíka, zakládajícího člena spolku, pochází z roku 1929. Za Mysliveckou kynologickou radu ho podepsal významný kynolog Karel Podhajský.
70 let cíleného chovu (toto výročí si připomněl klub v roce 2005) přivedl německého dlouhosrstého ohaře mezi pracovní elitu lovecké kynologie. Díky velice kvalitním chovům a zkušeným kynologům dosáhli němečtí dlouhosrstí ohaři nejvyšší mety a stali se několikrát vítězi Memoriálu Karla Podhajského.
Mezníkem pro český chov německých dlouhosrstých ohařů bylo vytvoření chovných linií. Cílem těchto linií je zkvalitnění chovu po stránce chovatelské a pracovní s důrazem na konstitučně silné a nervově stabilní jedince. Postupným vývojem genealogických linií se jeví, že některé linie jsou krátkodobé, některé oslabené. Jistě by nebylo rozumné je nechat zaniknout.
V současné době máme chovné psy zařazeny do čtyř linií:
I . Bojar Choteč – Cedro z Podbrda 7 chovných psů
III. Nero Fortuna – Sent z Grygovských skal 1 chovný pes
V. Olaf Frankundfrei – Favorit z Dražně 3 chovní psi
VII. Zorro de Wynen 10 chovných psů
Bez linie 3 chovní psi
V roce 2004 bylo k dispozici 47 chovných fen DO.
Pro ucelený přehled uvádím počet krytí, vrhů a odchovaných štěňat za období let 1994 – 2004
rok krytí vrhy štěňata psi fenky 1994 27 22 63 46 1995 35 28 86 61 1996 36 29 74 62 1997 36 28 76 86 1998 16 12 27 36 1999 33 19 43 43 2000 24 18 50 42 2001 24 20 46 62 2002 22 15 36 41 2003 16 7 12 19 2004 27 16 37 41 Současná mezinárodní spolupráce, především s německým a rakouským klubem německých dlouhosrstých ohařů, je na velmi dobré úrovni. V roce 2005 běžely již XXXVII. CACIT Mezinárodní všestranné zkoušky DO, jejichž hostitelem byl právě náš Klub dlouhosrstých ohařů. Tyto vrcholné mezinárodní zkoušky se konají každý rok, střídavě v jedné ze tří zemí.
Naši dlouháni jsou v mezinárodním měřítku srovnatelní po stránce pracovní i exteriérové, což jednoznačně dokazují dosažená umístění jak na mezinárodních výstavách, tak i na mezinárodních všestranných zkouškách a memoriálech.
Dnešní německý dlouhosrstý ohař je a zůstane především pracovním psem výkonných myslivců. Naším úkolem je udržet a zlepšit jeho exteriérové, povahové a pracovní vlastnosti.
Ke konci r. 2004 měl náš Klub dlouhosrstých ohařů asi 255 majitelů německého dlouhosrstého ohaře (z celkového počtu 673 bylo dále 282 majitelů MMO a 136 VMO). Doufám, že německý dlouhosrstý ohař osloví více zájemců o držení a chov tohoto skvělého plemene s dlouholetou tradicí – plně si to naši čtyřnozí pomocníci zaslouží.
Ing. Jiří Kec