Zkušební řády

Aktuální zkušební řád pro  Klubovou soutěž MMO   MMO-mezinarodni soutež řad

Aktuální Zkušební řád platny od 1.4.2014 Zkušební řády 

PŘEHLED TABULEK (disciplín) na zkouškách ohařů ( ZV, PZ, PZ, ZVP, VZ, MRK a MKP) 

podle těchto dvou variant mezinárodního zkušebního řádu bude letos, 4 až 6. září v Neslovicích u Brna, probíhat soutěž MMO a VMO za účasti vůdců z celé Evropy

VARIANTA-IMP-A

VARIANTA- IMP-B

VJP (Jarní zkoušky)

Poznámka redakční rady

Zkušební řády platné v Německu přeložil pro KDO Dr. Pavel Cincibus. Podzimní zkoušky (HZP) byly uveřejněny ve Zpravodaji KDO č. 71/2005, všestranné zkoušky (VGP) v č. 74/2007 a jarní zkoušky (VJP) v č. 75/2007. Klub děkuje Dr. Cincibusovi za jeho nezištnou, časově náročnou, trpělivou a záslužnou činnost.

Zkušební řád pro jarní zkoušky ohařů (VJP) – Německo

Překlad německého zkušebního řádu (VZPO 1. Auflage 2006 JGHV e.V.) )

Účel zkoušek chovnosti

Smyslem a úkolem zkoušek chovnosti je zjištění přirozených vloh psa s ohledem na jeho vhodnost a uplatnění v budoucí všestranné lovecké upotřebitelnosti a jako chovný pes. Zkoušky chovnosti slouží v neposlední řadě též k rozpoznání chovné hodnoty rodičů, jejíž zjištění je přezkoušením pokud možno mnoha sourozenců usnadněno.

Z lovecko-etického hlediska je hlavní požadavek kladen na práci psa po výstřelu. Proto mají rozhodčí svoji pozornost soustředit především na zjištění vloh a vlastností spolehlivého přinašeče, jako je velmi dobrý nos spojený s chutí na stopě a chutí nalézt i pevný charakter, který se vyznačuje klidem, koncentrací a výdrží při práci.

Nejdůležitějším úkolem rozhodčích musí být rozpoznání a vyzvednutí těch psů, kteří jsou díky svým vlohám pro chov lovecky upotřebitelných psů obzvlášť cenní.

Pořádání zkoušek

§ 2

(1) Jarní zkoušky (VJP) smějí být prováděny pouze na jaře do 1. května včetně.

(2) K přezkoušení vystavování je zapotřebí krytiny takového vzrůstu, aby se v ní pernatá zvěř mohla přikrčit. Vhodný okamžik k dosažení takovéto krytiny je v závislosti na povětrnostních podmínkách regionálně odlišný. V zájmu volně žijících zvířat mají být jarní zkoušky prováděny v co možno nejčasnějším termínu.

§ 4

(2) Psi připuštěni ke zkoušce musí být vrženi v předcházejícím kalendářním roce. Zkoušky se mohou zúčastnit dále též psi starší, a to psi, kteří jsou vrženi v posledních 3 měsících předloňského roku, počítáno od roku pořádání zkoušek. Tito psi mají při účasti více než tří starších psů vytvořit vlastní zkušební skupinu.

(4) Pes smí být při zkouškách vloh předveden nejvýše dvakrát. Výjimku tvoří účast na mezinárodních zkouškách. Na výpadky, za které vůdce neodpovídá se toto ustanovení nevztahuje.

§ 7

Při jarních zkouškách vloh smí být jednou skupinou rozhodčích přezkoušeno nejvýše 5 psů.

§ 12

Vůdce nesmí při jedné zkoušce předvést více než dva psy.

Provádění zkoušky: 

Hodnocení

§ 13

Bezpodmínečná a podmínečná ustanovení

(1) Tento řád obsahuje „podmínečná“ a „bezpodmínečná“ ustanovení.

(2) Bezpodmínečná ustanovení musí být za každých okolností a ve všech podrobnostech při přezkoušení psa splněna. Pes, který tato ustanovení nesplní, může v příslušném předmětu obdržet pouze „nedostatečně“ (0 bodů).

(3) Podmínečná ustanovení je třeba dodržet. Při nedodržení některého z těchto ustanovení při práci psa se v příslušném předmětu snižuje ohodnocení.

§ 14

Ohodnocení a pracovní body

(1) Dosaženým ohodnocením v jednotlivých předmětech se přidělují pracovní body.

(3) Jednotlivým ohodnocením jsou přiřazeny následující body:

Výtečně                       12 bodů

Velmi dobře                  11 bodů

10 bodů

                                     9 bodů

Dobře                             8 bodů

7 bodů

                                     6 bodů

Dostatečně                     5 bodů

4 body

                                     3 body

Chybně                          2 body

1 bod

Nedostatečně                 0 bodů

Nezkoušeno                    –

(4) Před přidělením příslušných bodů se zadá nejprve ohodnocení. Teprve poté jsou v rozmezí tohoto ohodnocení přiřazeny body. Čisté ohodnocení „velmi dobře“ znamená 10 bodů, čistá „dobrá“ 7 bodů a čistá „dostatečná“ 4 body. 11 bodů znamená více jak čistá „velmi dobrá“ a má být uděleno pouze v případech, kdy pes v jednotlivém předmětu opakovaně přesvědčivě pracoval.

(5) Ohodnocení „výtečně“ se známkou 12 bodů smí být zadáno pouze výjimečně za opravdu vynikající práci psa za ztížených podmínek. Toto ohodnocení smí být zadáno pouze v disciplíně stopa zajíce a nos.

Řád pro svazové jarní zkoušky vloh (VJP)

A. Všeobecná část

§ 15

Jarní zkouška vloh je zkouška chovnosti, ke které mají být přirozené lovecké vlohy psa odpovídající přípravou do té míry probuzeny (ne však výcvikem potlačeny), aby bylo možno ohodnotit nos, ochotu na stopě,  hledání, vystavování a ovladatelnost.

§ 16

(1) Při jarní zkoušce vloh se zkouší následující disciplíny:

Disciplína                                                                    koeficient

1. Stopa zajíce                                                             2

2. Nos                                                                         2

3. Hledání                                                                    1

4. Vystavování                                                              1

5. Ovladatelnost                                                           1

6. Chování po výstřelu                                       beze známky

(2) Zjišťovány jsou:

  1. Způsob práce

Hlasitost na stopě, hlasitost na viděnou, nelze posoudit, němost, hlasitost bez zvěře (též ve spojení s hlasitostí na stopě nebo na viděnou).

  1. Způsob chování, stejně jako tělesné nedostatky psa.
  2. Poslušnost.

(3) Psi se ve všech disciplínách zkouší jednotlivě. Každý pes má obdržet více příležitostí k prokázání svých vloh, ne však více než pětkrát. Považuje-li některá skupina rozhodčích za správné učinit v tomto bodě výjimku, musí tuto skutečnost poté při poradě rozhodčích zdůvodnit.

B. Jednotlivé disciplíny

1. Stopa zajíce

§ 17

(1)  Při stopě zajíce je zkoušena  práce psa na čerstvé stopě zajíce nebo lišky, který nebyl psem spatřen nebo který se z dohledu psa ztratil. Vůdci je povoleno při nasazení na stopu vést psa do 30 m na vodítku či polní šňůře.

(2) Hodnocena je chuť ke sledování stopy a její bezpečné následování.

(3) Chuť ke sledování se pozná podle způsobu, jakým se pes na tuto stopu soustředí, za přihlížení k okolnostem, jako např. povaha terénu, počasí apod., jak tuto stopu ochotně a dovedně vypracovává a jak se snaží tuto stopu i za ztížených podmínek dále následovat. O chuti ke sledování stopy poskytuje informaci též skutečnost, zda pes po prohnání zajíce či lišky na viděnou po ztrátě vizuálního kontaktu stopu opět klidně hledá a dále následuje, či zda práci přeruší či bezplánovitě pobíhá.

(4) Bezpečné sledování stopy se projevuje v chování psa, jak dokáže charakterově ovládnout svoji loveckou vášeň, tzn. jak klidně, především za ztížených podmínek, pokračování stopy hledá a dále vypracovává.

(5) Při hodnocení této disciplíny musí být více zohledněna ochota ke sledování, jistota v práci a obtížnost stopy než její délka. Pes, který při první obtížnosti práci ihned přeruší, nemůže obdržet známku „velmi dobře“.

2. Nos

§ 18

(1) Používání nosu je třeba svědomitě posoudit.

(2) Jemný nos se při hledání vyznačuje především v častém nalézání a v dalekém navětření zvěře, v krátkém naznačení pachových stop zvěře a v příležitostném značení dýchánků.

Při práci na stopě se přihlíží k reakcím při ztrátě, křížení a znovunalezení stopy.

(3) Z těchto pozorování se vypracuje celková známka předvedené nosové práce.

3. Hledání

§ 19

(1) Při hledání je kladen hlavní důraz na vůli k nalezení zvěře.

(2) Kromě toho má být hledání pilné a vytrvalé a vůle k nalezení patrná.

Hledání převážně klusem lze hodnotit nejvýše známkou „dobře“ (7 bodů).

4. Vystavování

§ 20

(1) Vloha k vystavování se vyznačuje tím, že pes nalezenou zvěř vystaví nebo před ní zalehne. Pevné vystavování se zde nepožaduje. Je nutno přihlížet k těžkostem při práci na zvěři, která pevně nazaléhá. Zaskakování za zvěří se nepovažuje za chybu. Psi, u kterých bylo zjištěno balamucení nesmí zkoušky dokončit.

(2) Vystavování má být přednostně zkoušeno na pernaté zvěři. V případě, že pes tuto možnost během zkoušek neměl, nesmí být vystavování na jiné zvěři posouzeno hůře. Vystavování skřivanů může být, pokud to okolnosti (nedostatek zvěře) vyžadují, při hodnocení zohledněno.

5. Ovladatelnost a poslušnost

§ 21

(1) Ovladatelnost je snaha psa udržovat spojení se svým vůdcem. Projevuje se kromě jiného tím, jak pes při uvázání a vypuštění z vodítka, během hledání a při vystavování zrakový kontakt k vůdci vyhledává a jak se snaží i při větších vzdálenostech spojení s vůdcem obnovit. Důležité je též, jak se pes chová po prohnání zvěře, zda se rychle k vůdci vrací, či zda tuto situaci využije k dlouhým a samostatným štvanicím.

(2) Poslušnost se hodnotí během zkoušky. Známky se neudělují. Projevuje se možností usměrňování psa během práce a schopností psa vykonávat povely svého vůdce. Poslušnost při kontaktu se zvěří se nepožaduje. Psi, kteří se neustále vzdalují z vlivu svého vůdce, a tímto své přezkoušení znemožňují či ruší další průběh zkoušek, nemohou obstát a vylučují se z dalšího zkoušení.

Způsob hlasitosti

§ 22

Je nutno určit způsob hlasitosti (hlasitost na stopě, na viděnou, neprokázáno, němost, hlasitost bez zvěře). Hlasitost na stopě, na viděnou a němost lze posoudit pouze na zajíci nebo na lišce. Hlasitost na jiné srstnaté zvěři se zanáší do tabulek dodatečně a slouží pouze jako podmínka pro připuštění na barvářské zkoušky.

6. Chování po výstřelu

§ 23

(1) K přezkoušení této disciplíny se během hledání zkoušeného psa v jeho blízkosti (30 až 50 m) vystřelí min. 2 brokové výstřely v časovém rozpětí min. 20 sekund. Nelze-li chování po výstřelu spolehlivě ohodnotit, lze tuto zkoušku nejdříve po 30 min. opakovat.

(2) Citlivost na výstřel je úlek před hlukem výstřelu. Tento úlek se může projevit v různých stupních. Je-li pozorováno jen všeobecné zastrašení bez toho, že by se pes nechal v pokračování práce rušit, mluví se o „lehké citlivosti na výstřel“. Hledá-li pes pod náznaky strachu ochranu u svého vůdce a začne poté do jedné minuty opět pracovat, je toto chování označeno jako (jednoduchá) „citlivost na výstřel“. Překročí-li doba odpírání práce pod dojmem rány dobu jedné minuty, je tato citlivost označována jako „silná“. Hranici pro tuto „silnou citlivost na výstřel“ tvoří jedna až pět minut. Trvá-li odpírání práce déle než pět minut, je tento pes označen jako bázlivý po výstřelu.

Bázlivost je dána, jesliže zkoušený pes místo hledání ochrany v blízkosti vůdce uteče a dostane se tak z vlivu svého vůdce.

(3) Psi silně citliví na ránu, psi bázliví po ráně a před člověkem, jakož i psi bázliví před zvěří nemohou zkoušku obstát. Tito psi mají ale v zájmu chovu ve zkoušce dále pokračovat.

Podklady k hodnocení

§ 24

Protože se přirozené vlohy u mladých psů při určitých příležitostech často rozdílně projevují, je pro konečné hodnocení určující celkový dojem.

§ 25

Psi mohou zkoušku obstát, jestliže obdrží v disciplíně vystavování min. známku „chybně“ (2 body), v ostatních disciplínách min. známku „dostatečně“ (3 body) – pracovní body.

§ 26

Ohodnocení z exteriéru se při zkouškých vloh nesmí zadávat, tělesné nedostatky musí být ale do zkouškového formuláře zaznamenány.

Platnost do 31. 12. 2011

Překlad Dr. Pavel Cincibus

HZP (Podzimní zkoušky)

Poznámka redakční rady

Zkušební řády platné v Německu přeložil pro KDO Dr. Pavel Cincibus. Podzimní zkoušky (HZP) byly uveřejněny ve Zpravodaji KDO č. 71/2005, všestranné zkoušky (VGP) v č. 74/2007 a jarní zkoušky (VJP) v č. 75/2007. Klub děkuje Dr. Cincibusovi za jeho nezištnou, časově náročnou, trpělivou a záslužnou činnost.

Poznámka překladatele

V překladu německého zkušebního řádu (VZPO 9. Auflage 2001 JGHV e. V.**)) byly brány v úvahu pouze ty předpisy, týkající se bezprostředně účasti vůdců na zkouškách. Ustanovení zabývající se organizačními pokyny, nominací rozhodčích, evidencí výsledků apod. nebyly do překladu zahrnuty.

Pro účastníky všech německých zkoušek ohařů, při kterých je používána zvěř, je důležitá okolnost, že si vůdce může přinést svoji vlastní zvěř předepsaného druhu. Tato okolnost je zajisté zajímavá zejména při práci s liškou.

Dále je důležitý fakt, že účast na jarních a podzimních zkouškách ohařů v Německu je povolena pouze ohařům v prvním poli. Výjimku tvoří pouze psi narození v posledních třech měsících roku. Podle tohoto překladu se zkouší též všechny speciální chovné podzimní zkoušky německých svazů MMO, VMO a DO.

Některým čtenářům se zajisté budou zdát četné pasáže zbytečně rozvleklé. Snažil jsem se však o co možná vyčerpávající překlad zejména těch oddílů, ve kterých vůdce při účasti na vrcholných zkouškách zbytečně ztrácí cenné body.

                                                                                                                      Dr. Pavel Cincibus

Zkušební řád pro podzimní zkoušky ohařů (HZP*)) – Německo

Provádění zkoušek

Hodnocení

§ 13 Bezpodmínečná a podmínečná ustanovení

(1) Tento řád obsahuje podmínečná a nepodmínečná ustanovení.

(2) Bezpodmínečná ustanovení musí být za každých okolností a ve všech podrobnostech při přezkoušení psa splněna. Pes, který tato ustanovení nesplní, může v příslušném předmětu obdržet pouze „nedostatečně“ (0 bodů).

(3) Podmínečná ustanovení je třeba dodržet. Při nedodržení některého z těchto ustanovení při práci psa se v příslušném předmětu snižuje ohodnocení.

§ 14 Ohodnocení a pracovní body

(1) Dosaženým ohodnocením v jednotlivých předmětech se přidělují pracovní body.

(3) Jednotlivým ohodnocením jsou přiřazeny následující body:

Výtečně                       12 bodů

Velmi dobře                  11 bodů

10 bodů

                                     9 bodů

Dobře                            8 bodů

7 bodů

                                     6 bodů

Dostatečně                    5 bodů

4 body

                                     3 body

Chybně                          2 body

1 bod

Nedostatečně                 0 bodů

Nezkoušeno                   –

(4) Před přidělením příslušných bodů se zadá nejprve ohodnocení. Teprve poté jsou v rozmezí tohoto ohodnocení přiřazeny body. Čisté ohodnocení „velmi dobře“ znamená 10 bodů, čistá „dobrá“ 7 bodů a čistá „dostatečná“ 4 body. 11 bodů znamená více jak čistá „velmi dobrá“ a má být uděleno pouze v případech, kdy pes v jednotlivém předmětu opakovaně přesvědčivě pracoval.

Při podzimních zkouškách smí být ve výcvikových disciplínách uděleno nejvýše 10 bodů.

(5) Ohodnocení „výtečně“ se známkou 12 bodů smí být zadáno pouze výjimečně za opravdu vynikající práci psa za ztížených podmínek. Toto ohodnocení smí být zadáno pouze v disciplíně stopa zajíce, nos, nahánění kachny v rákosí.

A) Všeobecná část

§ 27 (1) Při PZ stojí v popředí zjištění vývoje přirozených vloh mladého psa s ohledem na jeho schopnosti a využití jako loveckého a chovného psa.

(2) Výcvik psa v polní a vodní práci má být v této době z velké části uzavřen.

(3) Při PZ jsou zkoušeny následující disciplíny:

                                               Disciplína                                                        koeficient

Vlohové disciplíny:                   1. Stopa zajíce                                                3

2. Nos                                                            3

3. Hledání                                                       2

4. Vystavování                                                 2

5. Ovladatelnost                                              2

6.Chuť k práci                                                 1

7. Vodní práce

a) Dohledávka pohozené kachny v rákosí      1

                                                   b)  Nahánění kachny v rákosí                       3

Výcvikové disciplíny:                 8. Přinášení pernaté zvěře

a) Práce na postřelené zvěři s přinášením     1

b) Dohledávka s přinášením                         1

c) Přinášení na vlečce                                 1

9. Přinášení vlečené srstnaté zvěře                   1

10. Způsob přinášení

a) Zajíc nebo králík

b) Kachna                                                1

c) Pernatá zvěř

11. Poslušnost                                                 1

(4)  Zjišťovány jsou:

1. Způsob práce

Hlasitost na stopě, hlasitost na viděnou, nelze posoudit, němost, hlasitost bez zvěře (též ve spojení s hlasitostí na stopě nebo na viděnou).

2. Způsob chování, stejně jako tělesné nedostatky psa dle formuláře č. 5 pro PZ.

§ 28 (1) Při organizování PZ je ponecháno na vůli pořadatele, zda budou PZ zkoušeny se stopou zajíce, nebo bez ní. V propozicích zkoušek nutno předem uvést.

(2 ) Psi jsou ve všech disciplínách zkoušeni jednotlivě. Každý pes má při polní práci dostat více příležitostí k prokázání svých vloh.

B)  Jednotlivé disciplíny

1.  Stopa zajíce

§ 29 (1) V případě, že je poskytnuta možnost k přezkoušení stopy zajíce, musí vůdce v přihlášce závazně uvést, zda jeho pes má být v této disciplíně zkoušen. V případě souhlasu je tato disciplína pro psa závazná a musí být zkoušena. V případě odmítnutí nesmí být dosažené práce v této disciplíně hodnoceny, předvedená práce nosu může ale ovlivnit jiná ohodnocení.

(2) Při stopě zajíce je zkoušena práce psa na čerstvé stopě zajíce, který nebyl psem spatřen nebo který se z dohledu psa ztratil. Vůdci je povoleno při nasazení na stopu vést psa do 30 m na vodítku či polní šňůře.

(3) Hodnocena je chuť ke sledování stopy a její bezpečné následování.

(4) Chuť ke sledování se pozná podle způsobu, jakým se pes na tuto stopu soustředí, za přihlížení k okolnostem, jako např. povaha terénu, počasí apod., jak tuto stopu vypracovává a jak se snaží tuto stopu i za ztížených podmínek dále následovat. Cennou informaci k posouzení této disciplíny poskytuje též styl práce psa, jakým se po prohnání zajíce na viděnou snaží ztracenou stopu opět nalézt.

(5) Bezpečné sledování stopy se projevuje ve způsobu, jakým pes drží kontakt k této stopě jako hlavní cíl svého snažení.

(6) Při hodnocení této disciplíny není důležitá délka vypracované stopy, nýbrž ochota ke sledování,  jistota v práci a obtížnost stopy.

2. Nos

§ 30 (1) Používání nosu je třeba svědomitě posoudit.

(2) Jemný nos se při hledání vyznačuje především v častém nalézání a dalekém navětření zvěře, v krátkém naznačení pachových stop zvěře a příležitostném značení dýchánků. Při práci na stopě se přihlíží k reakcím při ztrátě, křížení a znovunalezení stopy.

(3) Práce nosu dosažená při vodní práci ovlivňuje celkové posouzení nosu.

3. Hledání

§ 31 (1) Při hledání je kladen hlavní důraz na vůli k nalezení zvěře. Kromě toho má být hledání plánovité a vytrvalé.

(2) Převážný pohyb klusem lze hodnotit nejvýše známkou „dobře“ (7 bodů).

4. Vystavování

§ 32 (1) Nalezenou zvěř má pes vystavit nebo před ní zalehnout. Velmi dobré vystavování se vyznačuje mj. tím, že pes tuto zvěř vystavuje tak dlouho, než k němu vůdce přijde, či zvěř vyvstane nebo odletí. Je nutno přihlížet k těžkostem při práci na zvěři, která pevně nezaléhá. Zaskakování za zvěří nesmí známku z vystavování snižovat. Psi, u kterých bylo zjištěno balamucení, nesmí zkoušky dokončit.

(2) Vystavování má být přednostně zkoušeno na pernaté zvěři. V případě, že pes tuto možnost během zkoušek neměl, nesmí být vystavování jiné zvěře hůře posouzeno.

5. Ovladatelnost

§ 33 (1) Míra této ovladatelnosti se projevuje v ochotě psa podřídit se dobrovolně svému vůdci a v udržování kontaktu s ním.

(2) Ovladatelnost je posuzována všemi skupinami rozhodčích.

6. Chuť k práci

§ 34 (1) Při posuzování této disciplíny se posuzuje chuť k práci během celých zkoušek.

(2) Chuť k práci je posuzována všemi skupinami rozhodčích.

7. Vodní práce

A. Všeobecná část

§ 35  (1) – (7) se týká prováděcích předpisů a zákonů, které omezují práci se živou kachnou.

B. Zvláštní část

§ 36 Při PZ se zkouší následující disciplíny v tomto pořadí:

chování po výstřelu, dohledávka pohozené kachny v rákosí, nahánění živé kachny v rákosí, způsob přinášení.

(1) chování po výstřelu

(a) Střelená kachna se pohodí co možno nejdál na otevřenou vodní hladinu, přičemž pes přihlíží. Poté je pes vypuštěn s povelem k přinesení. Pes, který během cca 1 minuty nezačne plavat, nesmí být dále z vodních disciplín zkoušen.

(b) Během doby, po kterou pes ke kachně plave, vůdce vystřelí na hladinu směrem ke kachně. Pes musí kachnu samostatně, tzn. bez dalšího ovlivnění vůdcem, přinést.

(c) Pes, který selže při této disciplíně, nesmí být dále ve vodní práci zkoušen.

(2) dohledávka pohozené kachny v rákosí

(a) Tato disciplína následuje bezprostředně po práci po výstřelu.

(b) K tomuto účelu je pohozena čerstvě střelená kachna v rákosí tak, aby pes nemohl pohození ani kachnu ze břehu sledovat. Kachnu je třeba v krytině umístit pokud možno tak, aby musel pes při cestě k ní překonat volnou vodní hladinu.

(c) Vůdci je ukázán z místa, které je od kachny min. 30 m vzdáleno, přibližný směr, kterým se kachna nachází. Pes má z tohoto místa samostatně kachnu hledat a svému vůdci přinést.

(d) Vůdce smí svého psa podporovat a usměrňovat, přičemž však neustálé ovlivňování psa nebo výstřel, resp. hod kamenem snižuje známku.

(e) Pes, který v této disciplíně nedosáhne min. známku dostatečná, nesmí být dále ve vodní práci zkoušen.

§ 37 (1) nahánění živé kachny v rákosí

(a) Živá kachna se vypustí v krytině, aniž by se označil nástřel. Tyto přípravy pes nesmí sledovat.

(b) Po vypuštění zavedou rozhodčí vůdce na místo, které je na vzdálenost brokového dostřelu od místa vypuštění, resp. místa, kde se kachna nachází, a udají mu směr. Z tohoto místa vůdce vypustí psa k dohledání kachny.

(c) Pes má kachnu samostatně hledat a najít. Vůdce smí během práce psa podporovat a usměrňovat, přičemž trvalé ovlivňování psa snižuje známku.

(d) Jakmile pes kachnu z krytiny vytlačí a na viděnou pronásleduje, má být vůdcem nebo jinou pověřenou osobou kachna střelena za předpokladu, že výstřel neohrožuje bezpečnost.

(e) Střelená kachna musí být psem samostatně, bez vlivu vůdce, přinesena.

(f) Rozhodčí mají práci psa ukončit tehdy, jestliže nabyli ucelený úsudek o práci psa. Totéž platí v případě, že kachna před psem střelena nebyla.

Poznámka: Zkušební čas na jedné živé kachně nesmí překročit 15 min. Štvaní kachny na viděnou je nežádoucí a musí být co nejrychleji ukončeno. Přinese-li pes kachnu živou, musí být okamžitě usmrcena.

(g) Pes, který kachnu při prvním nalezení samostatně a bez vlivu vůdce nepřinese, nesmí ve zkoušce obstát. V tomto případě pes obdrží v disciplínách „dohledávka kachny v rákosí“ a „nahánění kachny v rákosí“ známku „nedostatečná“. Kachna, kterou pes uviděl, platí jako nalezená.

(h) Přijde-li pes během práce náhodně na jinou kachnu, je i tato práce ohodnocena.

(i) Rozhodčí mohou práci psa ukončit v případě, pokud dojdou k závěru, že pes nárokům na tuto práci neodpovídá.

(2) Přinášení kachny

(a) Vypracování přinášení jako výraz nacvičené schopnosti, tzn. uchopení, přinášení (chvat)   a způsob odevzdání, je hodnocen pod pojmem „způsob přinášení“.

(b) Položí-li pes přinášenou kachnu např. proto, aby se otřepal, může být tato práce ohodnocena nejvýše známkou „dobrá“ (7 bodů). Opraví-li pes na břehu svůj chvat bez toho, aniž by se otřepal a poté kachnu bezchybně přinese a odevzdá, může být hůře oceněn jen za předpokladu, že by mu bývala živá kachna mohla uniknout.

Poznámka: Pes nesmí zvednout od kachny mordu.

(c) Psu se nesmí počítat za chybu, když se otřepe, aniž by kachnu pustil z mordy.

(d) Při hodnocení této práce je přihlíženo k předpisovému přinesení, sednutí a korektnímu odevzdání. Při hodnocení „způsobu přinášení“ je přihlíženo ke všem pracím psa v přinášení během celé vodní práce.

8. Přinášení pernaté zvěře

§ 38 Poznámka:„Práce na postřelené zvěři“ a „dohledávka čerstvě střelené zvěře“ ad (a), ad (b) se v současnosti v Německu při žádné PZ nepraktikuje.

(c) Přinášení vlečené pernaté zvěře

(10) Vlečku založí jeden z rozhodčích bezprostředně před vypuštěním psa. Vlečka se zakládá na zarostlém podkladu s větrem v zádech, délka min. 150 m (cca 200 kroků) a obsahuje dva tupé háky. Vzdálenost mezi jednotlivými vlečkami musí činit min. 100 m. Vlečky mají být pokud možno stejně obtížné. Na konci vlečky je vyložen dle možnosti čerstvě střelený kus pernaté zvěře stejného druhu jako vlečený kus. Poté se rozhodčí vzdálí v prodloužení vlečky a skryje tak, aby jej pes nemohl vidět. V tomto úkrytu položí vlečený kus volně před sebe. Nesmí bránit psu v uchopení tohoto kusu. Na přání vůdce mohou být vlečky zakládány též pouze s jedním kusem příslušné zvěře. Vlečená zvěř musí být v každém případě před začátkem práce oproštěna od vlečné šňůry.

(11) Pes nesmí zakládání vlečky sledovat. Vůdce může požadovat vyložení vlečeného kusu na konci vlečky. Tuto skutečnost musí vůdce sdělit rozhodčím před založením vlečky. I v tomto případě se vykládá před úkrytem vlečkaře druhý kus stejného druhu.

(12) Vůdce smí vypracovat se svým psem prvních 20 m vlečky na vodítku. Pak ale musí být pes vypuštěn a vůdce zůstane na místě.V případě, že se pes vrátí, aniž by kus našel a nezačne vlečku samostatně znovu vypracovávat, smí být vůdcem ještě dvakrát nasazen. Pod pojmem nasazení se rozumí jakékoliv ovlivnění psa vůdcem k práci na vlečce.

(13) Pes má kus bez dalšího ovlivnění vůdcem samostatně najít, rychle uchopit a s chutí přinést. Při této disciplíně se posuzuje práce psa na cestě ke kusu a zpět.

(14) Je posuzováno pouze, jakým způsobem se pes k práci staví, jeho chuť k nalezení a přinesení kusu.

(15) Způsob přinášení jako výraz nacvičené schopnosti (uchopení, chvat a odevzdání) je hodnoceno pod pojmem „způsob přinášení“.

(16) Ukáže-li pes nejprve přinášení na vlečce a později při práci na křídlovaném kusu pernaté práci ohodnocenou „dobře“ nebo „velmi dobře“, bude psu započtena pouze známka lepší.

(17) Pes, který vlečený kus nebo kus vyložený před vlečkařem najde a nepřinese, nemůže zkoušku obstát. Pes, který kus nalezl, nesmí být znovu nasazen. Nalezení jednoho kusu a přinesení kusu druhého se nepočítá jako chyba.

(18) Je-li pes během práce na vlečce nebo přinášení kusu rušen mimořádnými okolnostmi, je na vůli rozhodčích poskytnout tomuto psu náhradní práci.

9. Vlečka srstnaté zvěře

§ 39 (1) Tato vlečka se zakládá s králíkem nebo zajícem, obsahuje dva tupé háky a je min. 300 m dlouhá (cca 400 kroků), přičemž první hák se zakládá přibližně 100 m od nástřelu.

(2) Dále platí stejná ustanovení jako pro vlečku se zvěří pernatou dle § 38 (c).

10. Způsob přinášení

§ 40 (1) Pod pojmem způsob přinášení je hodnoceno provedení přinášení, tj. výcvikem získaná vlastnost, jakou pes zvěř uchopí, nese a svému vůdci odevzdá.

(2) Korektní uchopení a nesení se vyznačuje tím, jakým způsobem pes přizpůsobí chvat váze kusu. Chybný je příliš silný, stejně jako příliš opatrný chvat. Mačkání je považováno za chybu a je zaznamenáváno.

(3) Korektní odevzdání se vyznačuje tím, jak ochotně se pes s kusem k vůdci vrací, bez povelu nebo na jednoduchý, ne příliš hlasitý povel před vůdcem sedá a vyčká, až mu bude kus vůdcem klidně na patřičný povel odebrán.

(4) Načínač a hrobař, stejně jako pes s vysokým stupněm mačkání nemůže u zkoušky uspět.

(5) Všechny disciplíny v přinášení (srstnatá, pernatá, kachna) se hodnotí jednotlivě, z těchto bodů se vypočítá průměr, desetinná místa se zaokrouhlí. Aby pes v disciplíně způsob přinášení obstál, je nutný průměr min. „dostatečný“ (3 body). Každá jednotlivá práce musí být ohodnocena min. 1 bodem „chybně“. V případě selhání v jednotlivém přinášení s ohodnocením „nedostatečně“ (0 bodů) nebo je-li zaznamenáno „nezkoušen“, obdrží pes v celkovém ohodnocení disciplíny „způsob přinášení“ též pouze „nedostatečně“, popř. „nezkoušen“.

11. Poslušnost

§ 41 (1) Na rozdíl od ovladatelnosti, kterou pes dobrovolně prokazuje svému vůdci, je v disciplíně „poslušnost“ tato vůdcem vyžadována.

(2) Poslušnost bez kontaktu se zvěří se projevuje ovladatelností psa během práce a tím, jak pes na povely svého vůdce (volání, pískání, mávání) reaguje. Dále tím, jak klidně se pes během práce jiných psů projevuje a je důkazem toho, že na lovu svého vůdce či jiné lovce neruší.

(3) Poslušnost při kontaktu se zvěří se nepožaduje. Psi, kteří se neustále vzdalují z vlivu svého vůdce, a tím znemožňují řádné prozkoušení, resp. narušují průběh celých zkoušek, nemohou zkoušku obstát a musí být vyloučeni.

(4) Poslušnost je posuzována všemi skupinami rozhodčích.

Způsob práce – hlasitost

§ 42 Během zkoušek je zjišťován způsob práce psa (hlasitost na stopě, na viděnou, nelze posoudit, němost, hlasitost bez zvěře). Hlasitost na stopě, na viděnou a němost lze posoudit pouze na zajíci nebo lišce. Hlasitost na jiné srstnaté zvěři se zanáší do tabulek dodatečně a slouží pouze jako podmínka k připuštění na barvářské zkoušky.

Chování po výstřelu

§ 43 (1) Zkouší se stejně jako na zkouškách vloh.

Poznámka:Vůdce vystřelí během hledání v blízkosti psa (30 – 50 m) min. dva brokové výstřely s odstupem min. 20 sekund. Nelze-li chování psa po výstřelu spolehlivě ohodnotit, lze tuto zkoušku nejdříve po 30 min. opakovat.

(2) Psi bázliví po výstřelu a celkově silně bázliví psí nemohou zkoušku obstát, mohou se však zúčastnit celých zkoušek.

Z dalších předpisů je důležitý § 45. Psi mohou u zkoušek obstát tehdy, jestliže obdrží ve všech disciplínách minimálně „dostatečně“ (3 body).


*) Herbst Zucht Prüfung

**) 9. vydání 2001, Německý svaz loveckých psů

VGP (Všestranné zkoušky)

Poznámka redakční rady

Zkušební řády platné v Německu přeložil pro KDO Dr. Pavel Cincibus. Podzimní zkoušky (HZP) byly uveřejněny ve Zpravodaji KDO č. 71/2005, všestranné zkoušky (VGP) v č. 74/2007 a jarní zkoušky (VJP) v č. 75/2007. Klub děkuje Dr. Cincibusovi za jeho nezištnou, časově náročnou, trpělivou a záslužnou činnost.

Poznámka překladatele

V překladu německého zkušebního řádu (VGPO 1. Auflage 2004 JGHV e.V.**)) byly brány v úvahu pouze předpisy týkající se bezprostředně účasti vůdců na zkouškách. Ustanovení zabývající se organizačními pokyny, nominací rozhodčích, evidencí výsledků apod. nebyly do překladu zahrnuty. Všestranné zkoušky se smí konat pouze na podzim, nepřípustné je konání pouze v jednom dni. K účasti jsou připuštěni psi bez omezení věku, nepřípustná je však účast psa na VZ ve stejném roce jeho narození. Pes se smí v Německu zúčastnit nejvýše dvou VZ. Výjimku tvoří účast na mezinárodních zkouškách.

Informace platné pro provádění všech zkoušek v Německu

Pro účastníky všech německých zkoušek ohařů, při kterých je používána zvěř je důležitá okolnost, že si vůdce může přinést svoji vlastní zvěř předepsaného druhu. Tato okolnost je zajisté zajímavá zejména při práci s liškou. Posuzování provádí skupina třech rozhodčích, z niž jeden jako vrchní rozhodčí přebírá funkci mluvčího skupiny. Posuzuje se systémem otevřeného posuzování, tzn. vůdcům ve skupině jsou nejpozději po skončení práce všech psů oznámeny dosažené výsledky a vůdce má právo se k nim vyjádřit, požadovat odůvodnění, popř. požádat o nové přezkoušení v jednotlivých předmětech za účelem zlepšení výsledku. Je ponecháno na vůli rozhodčích toto opravné přezkoušení připustit. Je nutno si ale uvědomit, že si pes v případě nezdařilého výkonu může dosažené hodnocení i zhoršit. V případech, kdy je vůdce názoru, že byly porušeny prováděcí předpisy či zkušební řády, má právo podání písemného protestu.

Aby byli čeští vůdci schopni toto porušení rozpoznat, bylo nutno doslovné přeložení  jednotlivých paragrafů se všemi odstavci. Překlad odpovídá i grafickým rozčleněním platným německým zkušebním řádům pro VZ a usnadňuje proto případnou komunikaci s německými vůdci a rozhodčími pouhými odkazy na jednotlivé články zkušebního řádu.

Platnost do 31. 12. 2011

Dr. Pavel Cincibus

Zkušební řád pro všestranné zkoušky ohařů (VGP*)) – Německo

Provádění zkoušek

Hodnocení

§ 13 Bezpodmínečná a podmínečná ustanovení

(1) Tento řád obsahuje „podmínečná“ a „bezpodmínečná“ ustanovení.

(2) Bezpodmínečná ustanovení musí být, i v negativní formě, např. „nesmí“ při přezkoušení psů, ve všech podrobnostech splněna.

(3) Pes, který tato ustanovení nesplní, může v příslušném předmětu obdržet pouze ohodnocení „nedostatečně“.

(4) Nesplnění podmínečného ustanovení při práci psa má za následek snížení ohodnocení.

§ 14 Ohodnocení a pracovní body

(1) Za předvedené velmi dobré, dobré, dostatečné, chybné a nedostatečné výkony se uděluje ohodnocení.

(3) Jednotlivým ohodnocením jsou přiřazeny následující pracovní body:

Výtečně                       4h

Velmi dobře                  4

Dobře                           3

Dostatečně                   2

Chybně                        1

Nedostatečně               0

(4) Ohodnocení „výtečně“ = 4h smí být uděleno pouze výjimečně za opravdu výtečné výkony, které pes předvedl za ztížených podmínek.

Udělení tohoto ohodnocení ve vlečkových, přinášecích a poslušnostních disciplínách je nepřípustné.

(5) Udělení tohoto ohodnocení se musí v soudcovské tabulce jednotlivě odůvodnit.

§ 15 Známka z ohodnocení = počet bodů

(1) Dosažené pracovní body v jednotlivých disciplínách se násobí koeficienty, jejichž výše odpovídá důležitosti a obtížnosti zmíněných disciplín.

(2) Z těchto násobků vzniklé počty bodů odrážejí výkon a zároveň důležitost jednotlivé disciplíny.

(3) Podle dosaženého počtu  bodů se pes zařazuje do tříd.

§ 16 Přehled okruhů a zkoušených předmětů s příslušnými koeficienty

Zkoušené předměty jsou ve zkušebním řádu VGPO rozděleny do čtyř okruhů.

I.  Lesní práce

1.Práce na pobarvené stopě

Vodič – stáří barvy přes noc                                                   8

Vodič – stáří barvy v den konání                                             5

Hlasič  (připočteno)                                                               4

Oznamovač (připočteno)                                                        3

2. Přinášení lišky přes překážku                                                3

3. Vlečka s liškou                                                                     5

4. Přinášení lišky na vlečce                                                       2

5. Vlečka se zajícem nebo králíkem                                           4

6. Přinášení zajíce nebo králíka                                                 2

7. Nahánění                                                                             4

8. Slídění                                                                                 3

II. Vodní práce

1. Nahánění bez kachny na vodní ploše s krytinou                      3

2. Chování po výstřelu (neznámkuje se)

3. Dohledávka pohozené kachny na vodní ploše s krytinou           3

4. Nahánění s kachnou na vodní ploše s krytinou                         3

5. Přinášení kachny                                                                  2

III. Polní práce

1. Nos                                                                                     6

2. Hledání                                                                                4

3.Vystavování                                                                           4

4. Postupování                                                                         3

5. Dohledávka pernaté zvěře

A  1.Práce na postřelené koroptvi či bažantu                           4

2. nebo vlečka se zvěří pernatou                                        3

B  1. Volná dohledávka čerstvě střeleného kusu zvěře

pernaté, kterou pes neviděl                                           3

2. nebo volná dohledávka pohozeného kusu zvěře

pernaté                                                                        3

6. Přinášení zvěře pernaté                                                         2

IV. Poslušnost

1. Všeobecné chování – poslušnost                                           3

2. Chování na stanovišti                                                            2

3. Vodění na řemeni                                                                 1

4. Volné následování u nohy                                                      2

5. Odložení                                                                              2

6. Chování před zvěří pernatou                                                   2

7. Chování před užitkovou zvěří srstnatou                                    3

8. Klid po výstřelu                                                                     2

§ 17 Minimální výkony a minimální počty bodů

(1) V některých předmětech jsou pro zařazení do cen požadovány minimální výkony.

(2) Vzhledem k nutnosti všestranné lovecké upotřebitelnosti musí každý pes ve všech čtyřech pracovních okruzích ( les, voda, pole, poslušnost)  pro každou cenu dosáhnout určitých průměrných výkonů. Proto jsou ustanoveny pro každou cenu určité minimální počty bodů.

(3) Vzhledem k důležitosti poslušnosti pro loveckou upotřebitelnost jsou minimální počty bodů v tomto okruhu náležitě vyměřeny.

(4) V pracovním okruhu Les se při výpočtu minimálního počtu bodů pro jednotlivé ceny nepřihlíží k bodům, dosažených na podkladě přídavných výkonů v práci oznamovače a hlasiče.

(5) Minimální výkony a minimální počty bodů pro zařazení do třech cen  jsou uvedeny na konci zkušebních pokynů pro každý pracovní okruh.

§ 18 Pes, který v každém pracovním okruhu dosáhne předepsaný minimální počet bodů, obdrží příslušnou cenu.

§ 19

(1) Zařazení psů v rámci jednotlivých cen následuje podle celkového počtu bodů.

(2)  Při tomto zařazení se přídavné body dosažené v předmětech hlasič a oznamovač připočítávají pod podmínkou, že tyto předměty byly ohodnoceny minimálně „dostatečně“.

Pokyny pro jednotlivé zkušební předměty rozdělené dle pracovních okruhů s minimálními výkony a minimálním počtem bodů.

I. Okruh lesní práce

V tomto okruhu se zkouší následující předměty:

1. Práce na pobarvené stopě spárkaté zvěře jako vodič, popř. s následující prací hlasiče nebo oznamovače.

2 Přinášení lišky přes překážku

3. Vlečka s liškou

4. Přinášení lišky na vlečce

5. Vlečka se zajícem nebo králíkem

6. Přinášení zajíce nebo králíka

7. Nahánění

8. Slídění

1. Práce na barvě

a)  Příprava stop

§ 20 Založením pobarvených stop jsou pověřeni velmi zkušení rozhodčí se specializací „barva“

§ 21

(1) Pobarvené stopní dráhy nesmí být založeny během po sobě následujících dnů ve stejném terénu. Minimální délka stopy je 400 m, pro volnou práci hlasiče a oznamovače dalších 200 m.

(2) Stopy se zakládají v lese nebo křovinném podrostu s krytinou. Začátek stopy do cca 100 m smí být položen v otevřeném terénu.

(3) Začátek stopní dráhy je nutno označit zálomkem a značkou s nadpisem – Stopa č. …, založena…. čas. Též je nutno vyznačit způsob práce psa – vodič, oznamovač, hlasič.

(4) Vzdálenost mezi jednotlivými stopami musí v každém úseku činit min. 120 m.

(5) Při zakládání stopy se vytvoří dva tupé háky a jedno pobarvené lože. Konec stopy pro práci vodiče se označí. Zde se založí pro práci hlasiče a oznamovače druhé pobarvené lože.

(6) Pro volnou práci hlasiče a oznamovače se od tohoto lože pobarvená stopa prodlouží o dalších 200 m.

(7) Vedoucí zkoušek a rozhodčí se specializací „barva“ jsou za dodržení těchto podmínek zodpovědni.

§ 22 Umělé pobarvené stopní dráhy mohou být kapány nebo tečkovány. Způsob položení stopy je nutno uvést v propozicích zkoušek. Kapané barvy se založí pomocí kapacích lahví, tečkované barvy za pomoci hole s houbičkou o rozměrech asi 2x3x2 cm, nebo pomocí speciální tečkovací hole.

§ 23

(1) Použitá barva musí být čerstvá. Je možno použít též čerstvou krev domácích zvířat – hovězí, ovčí, vepřovou, též ve směsi s barvou. Použitá barva či krev nebo směs musí být pro všechny stopy konané zkoušky stejná.

(2) Použití barvy, krve nebo směsi, která byla předtím zmražena je přípustné. Chemické přísady jsou nepřípustné.

§ 24

(1) Stopní dráhy smí být položeny pouze od nástřelu směrem ke kusu.

(2) Při zakládání stopy nesmí od rozhodčího a jeho pomocníků vzniknout více než jedna stopní dráha. Osoba s barvou musí jít vždy jako poslední.

(3) Lože se založí nenápadně sešlapání podkladu, větší množství barvy.

(4) Během zkoušky nesmí být pro vůdce patrné žádné značky.

(5) Je třeba přísně dbát na to, aby pobarvená stopa u druhého, resp. třetího lože skutečně  skončila a aby se v průběhu další stopy po odchodu pomocníků žádná další barva nenacházela.

§ 25

(1) Pro zhotovení stopy nesmí být pro prvních 400 m použito více jak 0,25 l barvy, pro dalších 200 m volné práce více jak 1/8 l.

(2) Při každé zkoušce s pobarvenou stopou se přes noc založí jedna náhradní stopa.

§ 26

(1) Doba stání  činí při stopě přes noc minimálně 14 hodin, při denní stopě minimálně 2 až 5 hodin.

(2) Přídavná stopa pro hlasiče a oznamovače musí být položena bezprostředně po úspěšné práci vodiče. Práce vodiče musí být ohodnocena vždy třemi rozhodčími.

§ 27

(1) Na konci pobarvené stopy se vyloží pokud možno čerstvě střelený kus spárkaté zvěře (pro hlasiče a oznamovače žádané srnče).

(2) Dotyčný kus se vyloží volně, ne skrytě, za strom či do zemní prohlubně. Místo vyrušení a jiná poranění s výjimkou vstřelu a výstřelu se pečlivě zašijí.

(3) Pro práci vodiče leží kus na konci stopy, pro práci hlasiče a oznamovače na konci přídavné stopy.

(4) Nosiči, kteří přenášejí kus ze stopy na druhou se musí vždy po vyložení kusu vzdálit v prodloužení stopy a odejít z větru.

(5) Kus spárkaté zvěře se přenáší ze stopy na stopu vždy tak, aby nevznikla svádivá stopa.

b) Vypracování pobarvené stopy

§ 28

(1) Při práci na pobarvené stopě lze předvést: čistou práci vodiče na stopě denní či přes noc, práci vodiče s následným vypuštěním a prací hlasiče či práci vodiče s následným vypuštěním a prací oznamovače.

(2) Před prací oznamovače musí každý vůdce vedoucímu rozhodčímu oznámit, jakým způsobem pozná, zda pes našel a jakým způsobem jej pes dovede ke kusu. Toto oznámení je závazné, dodatečná změna je nepřípustná.

(3) Vůdci je ukázán nástřel a směr, kterým se kus vzdálil.

§ 29

(1) Každý pes, též hlasič a oznamovač musí vypracovat stopu min. 400 m jako vodič na řemeni, tato je hodnocena vždy stejně, nezávisle na ev. přídavné stopě.

(2) Barvářský řemen musí být během této práce zcela rozvinut a min. 6 m dlouhý. Zásadně musí pes dostat minimálně 6 m řemene, rozhodčí jsou povinni vůdce na toto upozornit. Neuposlechne-li vůdce tohoto pokynu, může být práce ohodnocena nejvýše známkou „dostatečně“.

(3) Vhodný barvářský obojek je součástí barvářského řemene. Během práce na barvě je nutno odejmout jiné obojky s výjimkou signálního výstražného obojku.

§ 30

(1) Během práce na řemeni, při které musí tři rozhodčí psa následovat, záleží na tom, jak pes drží stopu. Práce má být klidná, koncentrovaná a svižná, ne však příliš rychlá. Pro známku „velmi dobrá“ je potřebná klidná a jistá práce psa. Zbrkle pracující pes v opravdových těžkých podmínkách vždy selže. Příliš rychlá práce snižuje známku.

(2) Hlavním úkolem rozhodčích je vyzdvihnout psy, kteří ukazují vůli stopu držet a vypracovávat a kteří se snaží pomocí oblouků po sejití ze stopy tuto znovu najít.

(3) Vůdce může psa přechodně zastavovat či odložit a sám hledat barvu, může též psa vracet či jinými pomocnými povely podporovat. Jen v těchto případech se mají rozhodčí zastavit, nikdy však nemají zůstat stát na stopě, ze které pes sešel, aniž by to jeho vůdce zpozoroval. Spíše musí dále následovat psa a pozorovat jeho práci.

(4) Při práci na řemeni smí být pes dvakrát znovu nasazen. Za nové nasazení, snižující známku, platí vrácení psa rozhodčími, jestliže tento sešel daleko (asi 60 m) ze stopy. Opraví-li se pes samostatně, připočítává se mu tato oprava k dobru. Opraví-li vůdce svého psa, neplatí toto jako nové nasazení. Opakované opravy práce psa ze strany vůdce však svědčí o nejisté práci psa a snižují známku.

(5) Práci psa na řemeni smí sledovat jednotliví diváci pouze se souhlasem vůdce a rozhodčích.

§ 31 Chování u kusu

Vodič na řemeni se po úspěšné práci ponechá bez vodítka u kusu. Dva rozhodčí, schováni s dobrým větrem, sledují chování psa u kusu. Všechny ostatní osoby se musí též vzdálit z dosahu zraku psa. Vůdce nesmí psa u kusu ovlivňovat. Jakmile si rozhodčí o chování psa udělají úsudek, což má trvat max. 5 min., může vůdce svého psa vyzvednout. Vzdálení se psa od kusu se nepovažuje za chybu. Oznamovač a hlasič, kteří nedojdou ke kusu, se přezkouší též tímto způsobem. Psi, kteří kus načínají či zahrabávají musí být vyloučeni.

Hlasič a oznamovač

§ 32

(1) Hlasič a oznamovač se vypustí u druhého lože. Musí volným hledáním dojít ke kusu, vyloženém na konci přídavné dráhy.

(2) Během tohoto volného hledání musí vůdce psa s rozhodčími zůstat u druhého lože. Vůdce nesmí psa jakýmkoliv způsobem na sebe upozorňovat. Vůdce s rozhodčími musí vyčkat 10 minut, zda pes začne hlásit nebo oznámí. U hlasiče je možno dobu čekání prodloužit až do té doby, než se rozhodčí mohou o vytrvalosti hlášení přesvědčit.

(3) Rozhodčí čekající u kusu musí zvolit takové stanoviště, aby jej pes nemohl navětřit nebo spatřit.

(4) Jakmile tento rozhodčí zaujme své stanoviště a toto sjednaným signálem oznámí, musí  vůdce svého psa vypustit.

(5) Nedojde-li hlasič nebo oznamovač ke kusu, může být celkem dvakrát znovu na druhém loži nasazen.

(6) Výkon oznamovače a hlasiče obsahuje nález zvěře a chování u zvěře, popř. zavedení vůdce ke zvěři. Tato práce se smí pouze tehdy připočítat, byla-li ohodnocena známkou min. „dostatečně“. Obdržená známka musí být v každém případě zaznamenána v soudcovské tabulce, při známce „chybně“ však bez počtu bodů.

§ 33

(1) Hlasič musí po nálezu kusu u něj setrvat a během následujících 10 minut začít hlásit. Poté má pes, sám sobě ponechán, nejméně 10 minut svého vůdce volat. Z jeho práce musí být zřetelné, že přesně ví, že se nesmí od kusu vzdálit.

(2) Hlášení do 10 kroků od kusu se nepovažuje za vzdálení od kusu, vzdálení se od kusu z dosahu zrakové kontroly psa však ano. Překročí-li pes tuto vzdálenost, aniž by však kus ztratil z dohledu, snižuje to každopádně známku. Přechodné odmlčení se v hlášení se nepovažuje za chybu.

§ 34

(1) Oznamovač musí nalezený kus opustit, vrátit se k vůdci a tomuto svým chováním ukázat, že kus našel. Potom musí svého vůdce volně ke kusu dovést.
(2) Jako volné vedení ke kusu platí též vedení s uchopeným bringslem nebo konce barvářského řemene, ne však vedení na nasazeném řemeni.

(3) Hlasič a oznamovač, kteří v tomto předmětu selžou, musí vůdce na řemeni bez jediného odvolání dovést ke kusu, jinak nemohou zkoušku obstát.

2. Přinášení lišky přes překážku

§ 35

(1) Přinášení lišky přes překážku se zkouší na příkopech, překážkách apod. Pes nesmí mít možnost překážku přebrodit či obejít.

(2) Překážka se musí nacházet ve volné přírodě a má být z přírodních materiálů nebo alespoň  přírodě přizpůsobena.

(3) Příkop musí být minimálně 80 cm hluboký a 1 m široký, se strmými břehy.

(4) Překážka musí být 70 – 80 cm vysoká a konstruována tak, aby v ní pes nemohl uváznout běhy.

(5) Vůdce odloží svého psa minimálně 5 m před překážkou. Po vyložení lišky vypustí z tohoto místa psa s povelem k přinášení. Po prvním vypuštění psa se vůdce již nesmí k překážce dále přiblížit.

(6) Pes má na jediný příkaz překonat překážku, lišku bez delšího otálení pevným chvatem uchopit a vůdci přinést. Upadnutí lišky při skoku přes překážku a okamžité nové uchopení neplatí za chybu, pokud následovalo bez ovlivnění vůdcem.

(7) Při této zkoušce smí vůdce psa nasadit nejvýše třikrát.

(8) Výkony v přinášení lišky na vlečce a přes překážku se hodnotí odděleně.

(9) Pes musí buď na vlečce s liškou, nebo při přinášení lišky přes překážku obdržet ohodnocení minimálně „dostatečně“, jinak nemůže při zkoušce obstát.

3. a 5. Vlečka se srstnatou zvěří

§ 36 Práce na vlečkách se srstnatou se zkouší s liškou a zajícem nebo králíkem. Lišky použité při VZ musí vážit minimálně  3,5 kg a musí být ponechány v přírodním stavu (s plnou oháňkou, bez hlavy je přípustné).

§ 37

(1) Zvěř se od nástřelu, opatřeném trochou břišní srsti, vleče minimálně 300 m se založením dvou tupých háků. Poté se vyloží buď vlečený, nebo jiný kus stejného druhu zvěře.

(2) Vůdce může požadovat, aby byl jeho psu k přinášení vyložen vlečený kus. Tuto skutečnost musí před započetím práce sdělit rozhodčím.

(3) Na přání vůdce může být vlečka založena pouze s jedním kusem zvěře. V každém případě je nutno zbavit vlečený kus před započetím práce vlečné šňůry.

(4) Vlečky se srstnatou zvěří patří k lesní práci, proto se zakládají v lese. Je však povoleno začátek vlečky včetně prvního háku založit v přehledném terénu (louky, pole, nízké kultury bez podrostu, ne však čerstvě zpracovaná pole).

(5) Vlečky se zakládají jedním z rozhodčích bezprostředně před započetím práce psa a mají být pokud možno stejné obtížnosti. Pes nesmí zakládání vlečky sledovat.

(6) Vlečky nesmí být v jednom dnu opětovně zakládány ve stejném terénu.

§ 38

(1) Kus na konci vlečky nesmí být vyložen do zemní prohlubně nebo za strom.

(2) Po vyložení kusu se musí zakladatel vlečky vzdálit v prodloužení vlečky a schovat se tak, aby jej pes stojící u kusu nemohl spatřit. Zde musí v případě, že byly použity dva kusy zvěře, druhý kus volně před sebe vyložit. Nesmí bránit psu tento druhý kus aportovat v případě, že pes k němu dojde a kus uchopí. Ze svého úkrytu smí vystoupit teprve tehdy, dostane-li k tomu od rozhodčího stojícího na nástřelu pokyn nebo tehdy, jestliže sám rozpozná, že je zkouška ukončená.

§ 39 Vzdálenost mezi jednotlivými vlečkami musí v celém průběhu činit min. 80 m.

§ 40

(1) Srstnatá zvěř určená pro vlečku má být pokud možno čerstvě střelena. Především má být tento kus čistý a nesmí působit odpudivým dojmem.

(2) Je ponecháno na vůli pořádajícího orgánu povolit vůdcům zkoušku s vlastní přinesenou a min. 3,5 kg těžkou liškou. Též v tomto případě je zakladatelem vlečky vyložen druhý kus.

§ 41

(1) Rozhodčí jsou povinni vůdci ukázat označený nástřel.

(2) Pes smí prvních 20 m vlečky vypracovat na vodítku, poté musí být ale vypuštěn a vůdce nesmí psa dále provázet.

§ 42

(1) Pod pojmem přinášení na vlečkách je rozuměno, zda a jakým způsobem pes drží nosový kontakt s vlečkou, zda chce najít a přinést a zda zvěř svému vůdci vůbec přinese.

(2) Ohodnocení v přinášení coby čistý cvičitelský výkon se zanáší v příslušné kolonce liška, resp.zajíc či králík.

(3) Svádivé stopy neospravedlňují u hotových všestranných psů žádnou náhradní vlečku.

§ 43 (1) Vůdce smí svého psa nasadit na vlečkách třikrát. Pod pojmem nové nasazení je míněno každé další ovlivnění psa po vypuštění.

(2) Selže-li pes na vlečce, jedno zda byl či nebyl u kusu, obdrží v soudcovské tabulce v předmětu vlečka s liškou, resp. se zajícem či králíkem, ohodnocení „nedostatečně“.

Všeobecné pokyny pro přinášení

§ 44

(1) Pes, který chycený, čerstvě střelený, vyložený či na vlečce nalezený kus užitkové zvěře, nebo kachnu během vodní práce při prvním nalezení, samostatně nepřinese (bez ovlivnění vůdcem při negativním chování) je ze zkoušky vyloučen.

(2) Na vlečce s liškou však může být pes i potom celkově třikrát nasazen, jestliže nalezený kus nepřinesl.

§ 45 Hrobaři a načínači musí být z dalšího průběhu zkoušek vyloučeni.

§ 46 Přinášení je způsob uchopení, nesení a odevzdání jakékoliv zvěře při zkoušce na vlečkách, dohledávkách a příležitostně při výkonu práva myslivosti během zkoušky.

§ 47

(1) Korektní uchopení a nesení se vyznačuje tím, že pes přizpůsobuje svůj chvat druhu a váze zvěře. Chybné je jak příliš pevné, tak příliš opatrné chycení, držení a nesení.

(2) Korektní odevzdání se vyznačuje tím, že pes se zvěří k vůdci přijde, bez povelu nebo na jednoduchý – ne hlučný! povel se posadí a zvěř tak dlouho drží, dokud vůdce sám bez překotného spěchu zvěř neuchopí a s příslušným povelem neodejme.

(3) Mačkání je považováno za chybu, vysoký stupeň mačkání a škubání vylučuje ze zkoušek.

7. Nahánění

§ 48

(1) Pro práci v nahánění se volí houštiny či remízy pokud možno dobře zazvěřené tak, aby pes měl možnost skutečně nahánění prokázat.

(2) Nahánění je možno zkoušet též v kukuřici či suchém rákosí o rozloze větší než 1 ha. Druh porostu, ve kterém bude nahánění zkoušeno je třeba při vypisování zkoušek udat.

(3) Pes má jemu přidělený úsek důkladně prohledat.

§ 49 Každému psovi je pokud možno přidělen čerstvý úsek revíru a doba maximálně 10 min.

§ 50

(1) Nahánění je třeba provádět tak, aby si rozhodčí mohli učinit konečný úsudek o práci psa. Především mají zjistit, zda pes nahání plánovitě.

(2) K bezchybnému zjištění výkonu psa se mají rozhodčí rozdělit v terénu (např. obstavením houštiny). Musí též dbát na to, zda pes nahání hlasitě.

§ 51 Vůdce může psa k nahánění vypustit buď ze svého stanoviště, nebo jej nejprve v určité vzdálenosti odložit a potom na povel vyslat do krytiny.

§ 52

(1) Nahání-li pes hlasitě nebo hlasitě na viděnou, zanese se tento výkon do tabulek.

(2) Nahání-li pes zvěř na viděnou prokazatelně němě, poznamená se tato skutečnost též do tabulek. Němě honící pes může v předmětu „nahánění“ obdržet nejvýše ohodnocení „dobře“.

(3) Nemůže-li pes z důvodů nedostatku zvěře hlasitost prokázat, označí se toto v tabulkách otazníkem.

(4) Prokáže-li se, že pes bezchybně hlásí na stopě lišky či zajíce, zanese se do tabulek poznámka „hlasitý na stopě“. Vedoucí rozhodčí musí dbát na to, aby veškeré poznámky o druhu hlasitosti byly beze zbytku zanešeny do soudcovských tabulek.

§ 53 Krátké vystavování během nahánění nesnižuje známku, opačně však, jestliže pes vystavuje 5 min. a déle.

§ 54

(1) Chytí-li pes během nahánění zvěř a přinese ji vůdci, nemůže být jeho výkon v nahánění hůře posouzen.

(2) Toto přinášení se ohodnotí. Stejné platí pro event. střelenou zvěř, kterou pes přinese.

§ 55

(1) Štve-li pes při nahánění zdravý kus zvěře daleko do jiných částí honitby a nevrátí-li se ani na pískání nebo volání vůdce v přiměřeném čase zpět, hodnotí se toto jako chyba.

(2) Neposlušní štváči, kteří neustále samostatně loví a kteří se vrací až po delší době nesplňují podmínky na všestranně upotřebitelného psa. Tito psi proto musí být pro neposlušnost vyloučeni z dalšího průběhu zkoušek.

8. Slídění

§ 56

(1) Slídění je zkoušeno v tyčovině, nízkých kulturách nebo krátce porostlých náletech.

(2) Pro tento předmět je třeba zvolit dostatečně veliký prostor, který se s každým psem mění, neznemožňují-li to podmínky v příslušném revíru.

§ 57

(1) Každému psu musí být dána příležitost tento, při lovu obvyklý způsob práce náležitě ukázat. Vůdce musí během slídění na pokyn rozhodčích vypálit minimálně jednu brokovou ránu.

(2) Pes má přitom hledat pod flintou a má se nechat lehce a bez většího množství hlasitých  povelů od svého vůdce řídit. Má slídit plánovitě a klidně tak, aby mu vůdce stačil.

(3) Rozhodčí mají hodnotit při posuzování tohoto předmětu především dobré spojení mezi vůdcem a psem.

§ 58 Naskytne-li se během slídění možnost posouzení ve vystavování, chování na zvěři, klidu po výstřelu a přinášení, jsou tyto práce v příslušných předmětech brány na zřetel.

§ 59 Minimální podmínky a minimální počty bodů pro lesní práci

Zkušební předměty: práce na barvě, přinášení lišky přes překážku, vlečka s liškou, přinášení lišky na vlečce, vlečka se srstnatou užitkovou zvěří, přinášení zajíce nebo králíka, nahánění a slídění.

Pro I. cenu:

Minimální podmínky: práce na barvě „velmi dobrá“, minimálně „dostatečné“ výkony ve zbylých sedmi předmětech. Minimální počet bodů 90.

Pro II. cenu:

Minimální podmínky: práce na barvě „dobrá“, minimálně „dostatečné“ výkony ve zbylých sedmi předmětech. Minimální počet bodů 80.

Pro III. cenu:

Minimální podmínky: minimálně „dostatečné“ výkony ve všech předmětech s výjimkou vlečky s liškou a přinášení lišky na vlečce nebo přinášení lišky přes překážku. Minimální počet bodů 48.

Pozn.: přídavné body dosažené event. za práci oznamovače či hlasiče se nezapočítávají do minimálního počtu bodů potřebných pro zařazení do tříd.

II. Vodní práce

A. Všeobecná část

§ 60 – § 68 – týkají se dodržování prováděcích pokynů vyplývajících ze zákona o myslivosti, resp. ochraně přírody.

B. Speciální část

Zkouší se následující předměty v tomto pořadí.

1. Nahánění bez kachny na vodní ploše s krytinou

2. Chování po výstřelu na hladinu

3. Dohledávka pohozené kachny na vodní ploše s krytinou

4. Nahánění s kachnou na vodní ploše s krytinou

5. Přinášení kachny

1. Nahánění bez kachny na vodní ploše s krytinou

§ 69

(1) Pes má na jediný povel svého vůdce a bez dalších dráždění (kamínky apod.)

vstoupit do vody a zde samostatně nahánět v krytině.

(2) Při tomto předmětu má pes prokázat chuť k nalezení a chuť k práci ve vodě a má jemu určený úsek krytiny důkladně prohledat. Vůdce může svého psa máváním a voláním podporovat, neustálé ovlivňování však snižuje známku. Tato práce nemá překročit 10 min.

(3) Narazí-li pes během své práce na živou kachnu a nabídne-li se zkoušková situace, musí se tato dle § 72 v každém případě ohodnotit. V tomto případě se známka z dřívějších zkoušek na živé kachně nepřebírá.

2. Chování po výstřelu na hladinu

§ 70

(1) Mrtvá kachna se hodí pro psa viditelně pokud možno daleko na volnou hladinu a pes se vyzve k přinášení. Pes, který během cca 1 minuty nevstoupí do vody nesmí být dále zkoušen.

(2) Během doby, kdy pes plave ke kachně je vystřelen brokový výstřel na hladinu ve směru kachny. Pes musí kachnu samostatně přinést (viz § 44 (1)).

(3) Pes, který zde selže, nesmí být dále zkoušen.

3. Dohledávka pohozené kachny na vodní ploše s krytinou

§ 71

(1) Tato dohledávka následuje bezprostředně po přezkoušení chování po výstřelu na hladinu.

(2) K tomuto účelu se vhodí čerstvě složená kachna do krytiny tak, aby pes ze břehu ani hod, ani ležící kachnu neviděl. Kachna se má umístit tak, aby pes pokud možno musel před dosažením krytiny překonat volnou vodní plochu.

(3) Vůdci se ukáže z místa vzdáleného od kachny min. 30 m přibližný směr, kde se kachna nachází. Pes má z tohoto místa kachnu samostatně hledat, musí ji najít a svému vůdci samostatně přinést (viz §44 (1)). Spatřená kachna platí za nalezenou.

(4) Vůdce může svého psa podporovat a navádět, neustálé ovlivňování nebo výstřel popř. hod kamínkem však snižuje známku.

(5) Pes, který v tomto předmětu neobdrží minimálně ohodnocení „dostatečně“, nesmí být dále zkoušen.

(6) Nepřinese-li pes nalezenou kachnu, ohodnotí se zároveň i předmět „dohledávka pohozené kachny“ hodnocením „nedostatečně“.

4. Nahánění s kachnou na vodní ploše s krytinou

§ 72

(1) Živá kachna se vypustí v krytině, aniž by se označil nástřel. Tyto přípravy pes nesmí sledovat.

(2) Po vysazení dovedou rozhodčí vůdce k bodu vzdálenému na brokový výstřel od místa vypuštění, resp. od kachny, a udají mu směr. Zde začne pes na pokyn vůdce s dohledávkou.

(3) Pes má kachnu samostatně hledat a najít. Vůdce ho může řídit a podporovat, trvalé ovlivňování však snižuje známku.

(4) Jakmile pes kachnu z krytiny vytlačí a na viděnou pronásleduje, je tato vůdcem nebo k tomu pověřenou osobou střelena, pakliže to bezpečnostní podmínky dovolí.

(5) Složená nebo chycená kachna musí být psem samostatně přinesena ( viz § 44 (1)). Spatřená kachna platí za nalezenou. Nepřinese-li pes nalezenou kachnu, ohodnotí se zároveň i předmět „nahánění s kachnou“ hodnocením „nedostatečně“.

(6) Rozhodčí mají práci psa ukončit, jakmile si učinili konečný úsudek. Totéž platí i v případě, když kachna není před psem střelena.

(7) Pes, který kachnu při prvním nalezení samostatně nepřinese nesmí být dále zkoušen.

(8) Narazí-li pes během své práce náhodně na jinou kachnu, hodnotí se i tato práce.

(9) Rozhodčí mohou práci psa ukončit, pakliže dospějí k názoru, že pes na nároky, na něj kladené nestačí.

5 Přinášení kachny

§ 73

(1) Provedení předmětu přinášení se hodnotí podle základů § 46 a § 47.

(2) Položí-li pes na břehu kachnu, např. aby se otřepal, může dostat pouze ohodnocení „dobře“. Zlepší-li pes svůj chvat, aniž by se otřepal nesmí být známka snížena. Stejně neplatí za chybu, jestliže se pes s kachnou v mordě otřepe.

(3) Při posuzování se přihlíží ke všem výkonům v přinášení během celé vodní práce. Byl-li jednotlivý výkon ohodnocen „nedostatečně“ nebo „nezkoušen“, může celkové ohodnocení práce „přinášení kachny“ znít pouze „nedostatečně“ nebo „nezkoušen“.

§ 74 Minimální podmínky a minimální počty bodů pro vodní práci

Předměty

Nahánění bez kachny na vodní ploše s krytinou

Chování po výstřelu na hladinu (nehodnotí se známkou)

Dohledávka pohozené kachny na vodní ploše s krytinou

Nahánění s kachnou na vodní ploše s krytinou

Přinášení kachny

Pro I. cenu:

Minimální podmínky: v předmětu chování po výstřelu obstál, minimálně „dostatečné“ výkony ve zbylých čtyřech předmětech. Minimální počet bodů 36.

Pro II. cenu:

Minimální podmínky: v předmětu chování po výstřelu obstál, minimálně „dostatečné“ výkony ve zbylých čtyřech předmětech. Minimální počet bodů 30.

Pro III. cenu:

Minimální podmínky: v předmětu chování po výstřelu obstál, minimálně „dostatečné“ výkony ve zbylých čtyřech předmětech. Minimální počet bodů 22.

III. Polní práce

V tomto okruhu se zkouší následující předměty:

1. Nos

2. Hledání

3.Vystavování

4. Postupování

5. Dohledávka pernaté zvěře

A  1.Práce na postřelené koroptvi či bažantu

2. nebo vlečka se zvěří pernatou

B  1. Volná dohledávka čerstvě střeleného kusu zvěře pernaté, kterou pes neviděl

2. nebo volná dohledávka pohozeného kusu zvěře pernaté

6. Přinášení zvěře pernaté

Všeobecné podmínky pro polní práci

§ 75

(1) Pro polní práci jsou voleny revíry dobře zazvěřené drobnou zvěří, aby bylo zaručeno důkladné prozkoušení psů.

(2) Každému psovi je třeba poskytnout možnost práce na více kusech koroptví či bažantů tak, aby si rozhodčí mohli učinit úsudek o výkonu psa, zvláště o práci jeho nosu.

1. Nos

§ 76 Znaky dobré práce nosu při hledání jsou mimo jiné využívání větru, rychlé a časté nacházení zvěře, příležitostné značení dýchánků, rychlé ustálení pernaté s postupováním, daleké nabírání větru.

§ 77 V případě, že stejná skupina rozhodčích nezkouší všechny předměty, musí sdělit své poznatky o nosové práci ostatním skupinám rozhodčích tak, aby si mohla skupina rozhodčích pro polní práci učinit pokud možno ucelený úsudek o práci nosu psů, které zkouší.

2. Hledání

§ 78

(1) Pro posuzování hledání je důležitá vůle psa zvěř najít, vedle toho též plánovitost. Hledání má být svižné a vytrvalé. Práce se hodnotí o to výše, o co lépe se pes přizpůsobuje terénu, druhu zvěře a větru a svoji rychlost jakosti svého nosu.

(2) Dále se přihlíží k tomu, jak se pes nechá při práci řídit a zda reaguje na povely (volání, mávání, pískání) svého vůdce.

(3) Každý pes má dostat možnost pracovat i v terénu s dobrým krytem.

3. Vystavování

§ 79 Vysoce hodnocené vystavování se vyznačuje tím, že pes, který pevně zalehlou zvěř našel tak dlouho klidně vystavuje nebo leží až do té doby, než k němu jeho vůdce pomalým krokem dojde, vedle něho stojí a může též beze spěchu vystřelit.

§ 80 Zapírá-li pes opětovně zvěř, kterou měl zjevně v nose, vylučuje se ze zkoušek.

4. Postupování

§ 81

(1) Vedle vystavování jsou též pěkné manýry na zvěři a postupování cennou součástí polní práce.

(2) Tyto pěkné manýry se vyznačují napjatými a elegantními pohyby a výrazným držením hlavy, těla a běhů, jakmile zachytí pach zvěře.

(3) Postupování má ukázat pes, jakmile se dostane na čerstvou stopu pernaté zvěře nebo tato před ním odchází. Klidným postupováním a následným ustálením zvěře nebo jejím cíleným obejitím má prokázat, že ví zcela přesně, jak svého vůdce přivést k výstřelu.

(4) Nemůže-li pes při pevně zalehlé zvěři postupování prokázat, nesmí to snižovat jeho ohodnocení.

5. Dohledávka pernaté zvěře

§ 82

a 1. Práce na postřelené koroptvi (bažantu)

(1) Práce se hodnotí tehdy, když pes vypracuje stopu křídlované pernaté, zvěř najde a přinese vůdci.

(2) Pes, který postřelenou zvěř najde a tuto před ním se třepající či odcházející zvěř neuchopí a samostatně nepřinese (viz §44 (1)), se vylučuje.

a 2. Vlečka s pernatou zvěří

(3) V případě, že se nenaskytla možnost  podle a 1. nebo pes nenašel, musí být prozkoušen na vlečce s pernatou (např. s koroptví, bažantem, kachnou, holubem).

(4) Tato vlečka se založí na 200 m na porostlém podkladu s dvěma tupými háky.

(5) K pokynům pro práci na vlečce se zvěří srstnatou (viz §§ 36 až 45) se přihlíží.

(6) Ukáže-li pes nejprve výkon v tomto předmětu a přinese-li později svému vůdci křídlovanou pernatou s dobrým či velmi dobrým výkonem, počítá se tento cennější výkon a k předchozím výkonům na vlečce se nepřihlíží.

§ 83

b 1. Volná dohledávka čerstvě střelené zvěře pernaté

(1) Dohledávka a přinášení čerstvě střelené zvěře pernaté se hodnotí, jestliže pes zvěř při pádu do krytiny nesledoval zrakem.

(2) Jestliže pracující pes pád zpozoroval, může se nasadit jiný pes, který ještě možnost práce na postřeleném kusu neměl.

(3) Vůdci se ukáže ve vzdálenosti cca 40 – 50 m a s dobrým větrem přibližný směr, kterým kus padal. Pes musí být vypuštěn k hledání a má samostatně hledat, vůdce jej může následovat a podporovat.

(4) Pes má hledat krátce před vůdcem a svým ovládáním chůze a nosu má prokázat, že najít chce. Pes, který při prvním nalezení kus samostatně nepřinese (viz § 44 (1)), nemůže zkoušku obstát.

(5) Hodnocení se řídí tím, jak se pes tohoto úkolu zhostí.

b 2. Volná dohledávka pohozeného kusu pernaté

(6) Nenaskytne-li se možnost podle b 1. nebo pes kus nenajde, musí se jeho výkon ve volném hledání přezkoušet na pohozeném kusu pernaté zvěře.

(7) K tomuto účelu vyloží rozhodčí kus pernaté zvěře. Terén musí obsahovat takovou krytinu, aby pes musel najít nosem a kus mohl teprve na krátkou vzdálenost spatřit. Prostor k hledání musí být široký minimálně 80 m. Rozhodčí musí vstoupit do prostoru s větrem v zádech a po vyložení kusu prostor po stejné stopě opustit, aby se zamezilo hledání psa po lidské stopě. Pes nesmí tyto přípravy sledovat.

(8) Poté se vůdci udá ve vzdálenosti cca 40 – 50 m proti větru přibližný směr, kterým kus leží.

(9) Zde musí vůdce psa vypustit k hledání. Pes má kus samostatně hledat, musí jej najít a samostatně vůdci přinést (viz § 44 (1)). Vůdce může psa následovat a podporovat.

(10) Pes má hledat krátce před svým vůdcem a má být zřejmé, že najít chce.

(11) Hodnocení se řídí tím, jak se pes k této práci staví.

(12) Rozhodčí mohou práci přerušit, jestliže mají dojem, že pes nárokům tohoto předmětu neodpovídá.

§ 84 V předmětech „práce na postřelené koroptvi (bažantu)“ nebo „vlečka s pernatou“, popř. „volná dohledávka čerstvě střeleného kusu pernaté“ nebo „dohledávka pohozeného kusu pernaté“ se hodnotí, jak pes tuto práci provedl.

6. Přinášení zvěře pernaté

§ 85

(1) Provedení přinášení se hodnotí podle základů §§ 46 a 47.

(2) Pro hodnocení se přihlíží ke všem výkonům v přinášení psa během polní práce. Pes, který jednou obdrží hodnocení „nedostatečně“ (0) nebo „nezkoušen“ (-), může jako celkové ohodnocení obdržet též jenom „nedostatečně“ (0) nebo „nezkoušen“ (-).

 

§ 86 Minimální podmínky a minimální počty bodů pro polní práci

Předměty: nos, hledání, vystavování, postupování, práce na postřeleném kusu koroptve (bažanta) nebo vlečka se zvěří pernatou, volná dohledávka čerstvě střeleného nebo vyloženého kusu pernaté, přinášení pernaté.

Pro I. cenu:

Minimální podmínky: v předmětech nos, hledání a vystavování minimálně „dobře“, výkony ve zbylých čtyřech předmětech minimálně „dostatečně“. Minimální počet bodů 85.

Pro II. cenu:

Minimální podmínky: v předmětech nos a vystavování minimálně „dobře“, výkony ve zbylých pěti předmětech minimálně „dostatečně“.  Minimální počet bodů 70.

Pro III. cenu:

Minimálně „dostatečně“ ve všech disciplínách. Minimální počet bodů 55.

IV. Poslušnost

V tomto okruhu jsou zkoušeny následující předměty:

1. Všeobecné chování – poslušnost

2. Chování na stanovišti

3. Vodění na řemeni

4. Volné následování u nohy

5. Odložení

6. Chování před zvěří pernatou

7. Chování před užitkovou zvěří srstnatou

8. Klid po výstřelu

§ 87

(1) Poslušnost je výraz čistého a důkladného výcviku a předpoklad pro jakoukoliv loveckou upotřebitelnost psa.

(2) Její zjištění během celého průběhu zkoušek při výkonech požadovaných od loveckého psa je proto velmi důležité.

(3) Při přezkoušení poslušnostních předmětů se bere ohled též na lovecké vystupování vůdce.

(4) Pes, který se na delší dobu vzdálí z dosahu svého vůdce, a tím znemožní jeho další zkoušení, nemá nárok na prozkoušení.

A. Zkoušení skupinami rozhodčích jednotlivých okruhů

§ 88

(1) Tyto skupiny zkouší a hodnotí poslušnost v rámci předmětů jim přiděleného okruhu.

Lesní práce:

Všeobecné chování – poslušnost, chování na stanovišti, vodění na řemeni, volné následování u nohy a odložení

Vodní práce:

Všeobecné chování – poslušnost

Polní práce:

Všeobecné chování – poslušnost, chování před zvěří pernatou, chování před zvěří srstnatou, klid po výstřelu

(2) Ohodnocení předmětu  „všeobecné chování – poslušnost“ se stanoví na poradě rozhodčích po skončení zkoušky na podkladě poznatků všech skupin rozhodčích.

B. Zkoušení všech předmětů jednou skupinou rozhodčích

§ 89 To, co bylo uvedeno pro okruhové skupiny rozhodčích, platí stejně. I zde si musí rozhodčí učinit obraz nejen o poslušnosti psa ve všech předmětech, ale i pozorováním psa, který právě nepracuje, během celého průběhu zkoušek.

1. Všeobecné chování – poslušnost

§ 90

(1) Tento předmět shrnuje veškeré chování psa souvisící s poslušností, které není výslovně obsaženo ve zbylých předmětech, především chování nepracujícího psa.

(2) Poslušnost jednotlivých psů se zjišťuje ve všech předmětech VZ, přičemž se hodnotí nejen chování právě pracujícího psa, nýbrž i chování zbylých čekajících psů.

(3) Poslušnost se vyznačuje též tím, že pes ochotně následuje příkazům k upoutání při lesní, polní a vodní práci, chová se klidně během práce jiných psů, netrhá za vodítko, nekňučí či nevyje, a tím dokazuje, že též během lovu vůdce a spolulovce neruší.

2. Chování na stanovišti

§ 91

(1)  Při tomto předmětu se vůdci se svými psy, na vodítku či volně, rozestaví jako střelci na kraji houštiny, přičemž jiné osoby s obvyklým honebním hlukem houštinou procházejí. Během toho se musí v houštině několikrát vystřelit, též vůdci musí každý jednotlivě  minimálně dvakrát vystřelit. Pokyn k tomu dostávají od rozhodčích.

(2) Pes se během této zkoušky chovat klidně, nemá kňučet, nesmí štěkat, trhat za vodítko či se bez příkazu vzdálit od vůdce.

(3) Pes uvázaný na vodítku smí při této zkoušce obdržet maximálně „dobrou“.

3. Vodění na řemeni

§ 92

(1) Uvázaný pes má vůdce procházejícího tyčovinou následovat u nohy tak, aby se nezaplétal do vodítka a aby nebránil vůdci v pohybu. Vůdce musí projít několikrát těsně vpravo a vlevo kolem stromů a nejméně jednou musí zastavit.

(2) Každé zapletení psa do vodítka či tažení snižuje známku.v tomto předmětu.

(3) Pozorování, která učiní rozhodčí při ostatních předmětech ohledně chování na vodítku se vezmou v úvahu.

4. Volné následování u nohy

§ 93

(1)  Toto následování se zkouší na lesní či lovecké stezce, přičemž pes navolno následuje vůdce bez hlučných povelů těsně za nebo vedle nohy.

(2) Vůdce má v rozdílném tempu ujít vzdálenost minimálně 50 m, během této doby několikrát zastavit, přičemž má pes též okamžitě zastavit.

5. Odložení

§ 94

(1) Vůdce jde sám se psem volně u nohy k bodu, který mu předtím rozhodčí určil. Tento bod musí být vzdálen minimálně 100 m od diváků a ostatních vůdců se svými psy.

(2) Zde odloží psa buď volně či u nějakého předmětu. Přitom mu posunkem nebo tichým povelem dá na srozuměnou, že má zůstat ležet. Vše se musí odehrávat v naprosté tichosti.

(3) Je povoleno odložit psa s uvázaným vodítkem. V tomto případě smí být tento výkon ohodnocen nejvýše „dobře“.

(4) Poté se vůdce odebere pomalu k dalšímu od rozhodčích předem vyznačenému bodu, kde jej pes nemůže vidět (minimálně 30 m vzdálenému). Přitom se vůdce nemá za psem otáčet či volat.

(5) Zde odpálí v rozmezí minimálně 10 sekund dva brokové výstřely.

(6) Pes má přitom zůstat na svém místě až do vyzvednutí svým vůdcem. Vzdálí–li se z tohoto místa, kňučí-li či štěká, je tento výkon ohodnocen „nedostatečně“. Pes smí ale zvednout hlavu, smí se též postavit na přední běhy. Vzdálení se do 5 m neplatí jako opuštění místa, snižuje ale hodnocení.

(7) Lovecké chování a klid psa rozhoduje o známce v tomto předmětu.

6. Chování před zvěří pernatou

§ 95 Pes nemá, aniž by jej vůdce musel ovlivňovat, za odtahující pernatou zaskakovat.

7. Chování před zvěří srstnatou

§ 96

(1) Pes se má nechat za unikající užitkovou srstnatou zvěří, i za cenu volání, pískání nebo v nouzi i několikerého a ostrého povelu, zastavit.

(2) Pes, který projeví více jak dvakrát neposlušnost na užitkové srstnaté zvěři nemůže obstát v první ceně.

(3) Štváči srstnaté, kteří se opakovaně na delší dobu vzdálí a znemožňují tak své další přezkoušení, musí být vyloučeni, neboť jsou lovecky neupotřebitelní.

§ 97 Jestliže je možno psa přezkoušet pouze na jednom druhu zvěře, postačuje to. V tomto případě se v soudcovské tabulce kolonka s nezkoušenou zvěří proškrtne. Selhal-li však pes v jednom z těchto předmětů, zanese se „nedostatečně“.

8. Klid po výstřelu

§ 98

(1) Posouzení klidu po výstřelu je možno pouze za odtahující nebo prchající zvěří, kterou pes viděl.

(2) K prozkoušení klidu po výstřelu má být dle možnosti před každým psem během polní práce střelena zvěř, popřípadě rozhodčím.

(3) Klid po výstřelu je velmi dobrý, když pes po výstřelu na odtahující nebo prchající zvěř nezaskočí. U pernaté nemá vůdce psa ovlivňovat.

§ 99 Minimální podmínky a minimální počty bodů pro poslušnost

Předměty: všeobecné chování – poslušnost, chování na stanovišti, vodění na řemeni, volné následování u nohy, odložení, chování před zvěří pernatou, chování před užitkovou zvěří srstnatou, klid po výstřelu.

 

Pro I. cenu:

V předmětech „chování na stanovišti“, „vodění na řemeni“, „volné následování u nohy“, a „odložení“ minimálně „dostatečně“. V jednom z předmětů „chování před zvěří pernatou“ nebo „chování před zvěří srstnatou“ nebo „klid po výstřelu“ minimálně „dostatečně“. Minimální počet bodů 43.

Pro II. cenu:

V předmětech „chování na stanovišti“ a „vodění na řemeni“ minimálně „dostatečně“. V jednom z předmětů „chování před zvěří pernatou“ nebo „chování před zvěří srstnatou“ nebo „klid po výstřelu“ minimálně „dostatečně“. Minimální počet bodů 40.

Pro III. cenu:

V předmětech „chování na stanovišti“ a „vodění na řemeni“ minimálně „dostatečně“. V jednom z předmětů „chování před zvěří pernatou“ nebo „chování před zvěří srstnatou“ nebo „klid po výstřelu“ minimálně „dostatečně“. Minimální počet bodů 38.

§ 100 Dosažitelné nejvyšší počty bodů

                                                       připočítat           hlasič        oznamovač

Lesní práce

Barva přes noc                                      124                 16                12

Barva 2 – 5 hodin                                  112

Vodní práce                                            44

Polní práce                                           104

Poslušnost                                             68

Dohromady

Barva přes noc                                      340                  356              352

Barva 2 – 5 hodin                                 ´ 328                  344             340

 


**) 1. vydání 2004, Německý svaz loveckých psů

*) Verbandsgebrauchsprüfung